Zprávy, jež ohledně Řecka přišly během pátku a soboty, znějí dramaticky a přinejmenším na svém povrchu znamenají obrat o sto osmdesát stupňů v porovnání s optimismem, jenž na finančních trzích vládl v pondělí. V těchto dnech se skutečně láme chléb, již dopředu ale bylo zřejmé, že v zásadě jsou tu dva hlavní scénáře: tím prvním je nějaká forma dohody mezi Řeckem a věřiteli, na základě které dostane Řecko prostředky, z nichž bude schopné uhradit mj. dluhy splatné v červnu a červenci. Tou druhou variantou je neschopnost nalézt dohodu a této variantě dominuje bankrot Řecka. 

V obou případech lze ale jít dále do detailu. U případné dohody na ose Řecko-a-jeho-věřitelé je otázkou, zda půjde o komplexní, trvalejší dohodu, jež bude ze strany Řecka obsahovat reformní závazky a jež bude uspokojivá pro věřitele, anebo zda půjde o dohodu provizorní, jež povede pouze ke krátkodobému řešení stávající situace, kdy Řecko musí v nejbližších týdnech hradit značné dluhové splátky.

Páteční návrh ze strany věřitelů, totiž prodloužit stávající záchranný program o pět měsíců, do letošního listopadu, má rysy výše uvedeného provizoria. Zároveň je ale pravdou, že situace je složitá: případná dohoda trvalejšího rázu musí být komplexní a obě strany jsou nyní v časových kleštích.

Situace je dále komplikována avizovaným řeckým referendem: jakkoliv lze v jeho konání nalézt logiku (vláda dostane pro vyjednávání s věřiteli od obyvatel "mandát"), tak jeho načasování přichází pět minut po dvanácté (zde se dá lakonicky říci, že doslova "pět dní po dvanácté").

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se