Založit a provozovat soukromou vysokou školu je skvělý byznys, zdálo se ještě před pěti lety. V Česku zrovna vrcholila poptávka po titulech libovolné úrovně, které úředníci, policisté nebo učitelé potřebovali k udržení svých pracovních míst, a na školách bylo plno.

Jenže boom skončil. Soukromým vysokým školám ubyla mezi lety 2010 a 2015 třetina studentů, klesly jim až o polovinu zisky a začíná být jasné, že současných 44 institucí nemá šanci na přežití. Ostatně první školy už začínají pomalu mizet.

"Zhruba šest soukromých vysokých škol už vůbec neuskutečňuje vzdělávací činnost ve studijních programech nebo jen nechává dobíhat vyšší ročníky studia a nepřijímá ke studiu nové uchazeče," říká Jiří Smrčka, tajemník Akreditační komise, která na vysoké školy dohlíží.

Tím ale velké změny na trhu soukromých vysokých škol teprve začínají. Podle odborníků je totiž v Česku místo maximálně pro 10 až 15 z nich. Ty současné tak čeká slučování a hledání nových cest, jak se prosadit a sehnat co nejvíce zájemců o studium. Nebo zánik.

Na východ!

Pokles trhu je vidět v hospodaření všech škol, i těch největších. Univerzita Jana Amose Komenského měla v roce 2010 rekordních 11 tisíc studentů, tržby půl miliardy korun a čistý zisk 300 milionů. Dnes má jen těsně přes šest tisíc studentů a v roce 2013 měla s obratem 380 milionů čistý zisk 190 milionů.

I když její výsledky mohly víc než u jiných ovlivnit skandály s kvalitou studia a nátlak Akreditační komise, aby škola omezila počet studentů, podobným poklesem procházejí i další. Třeba Vysoká škola obchodní zažila vrchol v roce 2009, kdy měla s obratem 123 milionů čistý roční zisk 34 milionů korun. V roce 2014 už ale měla s obratem 91 milionů zisk jen třetinový, těsně nad 10 milionů.

Na hospodářských výsledcích škol se propad studentů odráží okamžitě, jsou totiž financovány téměř výhradně z vybíraného školného, od státu nečerpají na svoji činnost žádné příspěvky.

S tím, jak klesají zisky z tuzemských studentů, rozhodla se většina soukromých vysokých škol zacílit na zahraniční klientelu, a to především ze zemí na východ od českých hranic. Pro zájemce z Ruska nebo Ukrajiny je titul z České republiky, respektive z Evropské unie cenný v podstatě bez ohledu na to, kterou školu studují. Pro řadu z nich je pak studium snadnou cestou, jak získat vízum. Školám jejich studium přináší více peněz, protože v angličtině je většinou výrazně dražší než obory v češtině.

"V loňském roce jsme zahájili nábor studentů z Ukrajiny a připravujeme se na vstup na další zahraniční trhy," říká mluvčí Unicorn College Barbora Plachá.

Konkurenční škola, Bankovní institut, měla dokonce před několika lety na Ukrajině svoji pobočku, jenže kvůli zásadním nedostatkům ji musela zrušit. Teď alespoň nabízí výuku v jednom z bakalářských programů v ruštině. Vysoká škola finanční a správní se zase pustila do projektu, který by jí měl přilákat studenty z Číny.

Cílení na zahraniční studenty by mohlo soukromým školám vyjít i proto, že právě v této oblasti pokulhávají veřejné školy, kterým se zahraniční zájemce o vzdělání tolik lákat nedaří. I pro ně by přitom cizinci mohli představovat velmi výrazný zdroj příjmů.

"Soukromé školy vnímám jako velké konkurenty u cizojazyčných studijních oborů, tedy tam, kde jsou cílovou skupinou cizinci, kteří neumí česky a neznají české akademické prostředí. Jde zejména o pražské soukromé vysoké školy se zahraničními vlastníky, které používají anglické názvy typu University of New York in Prague," říká k tomu rektorka Vysoké školy ekonomické Hana Machková.

Hlavně flexibilita a praxe

Soukromé školy ale nevzdávají ani souboj o tuzemské studenty. Lákat by chtěly především na propojení s praxí, stáže ve velkých společnostech a na obory, které velmi pružně reagují na poptávku zaměstnavatelů i aktuální trendy.

"Soukromé vysoké školy se více zaměřují na praktičnost výuky, v pozitivním smyslu se vytváří klientská vazba, která funguje a škole prospívá. Dokážou mnohem pružněji reagovat na aktuální potřeby na trhu," říká odborník na vzdělávání a děkan Fakulty sociálních studií na VŠFS Petr Matějů.

Šanci na dlouhodobé přežití by podle odborníků mohly mít i školy, které nabízí jedinečné obory nebo které jsou specifické svými úzkými vazbami na konkrétní zaměstnavatele. To je případ vysoké školy Škody Auto, na které studuje asi tisícovka studentů.

"Ty nejlepší soukromé školy si našly vlastní, do té doby nepokrytý prostor a nabízí vlastně unikátní studijní obory. Jako třeba Vysoká škola logistiky," říká rektor Masarykovy univerzity a místopředseda České konference rektorů Mikuláš Bek. I podle něj je největší šance pro soukromé školy právě v jejich snadnější vazbě na praxi. "Prostor je především v tom, aby vychovávaly kvalitní profesní bakaláře," dodává.

Poškozená reputace

Soukromé vysoké školství se ale stále potýká hlavně se svou reputací. Tu poškodily skandály s nízkou kvalitou vzdělání, ještě nedávné laciné rozdávání titulů, přeplněnost poslucháren a malý počet vyučujících.

V posledních týdnech je aktuální především kauza Univerzity Jana Amose Komenského (UJAK), které hrozí, že bude muset kvůli nedostatkům v kvalitě a malému počtu vyučujících zavřít část svých oborů. Za posledních deset let škola vydělala svému majiteli a rektorovi Luboši Chaloupkovi po zdanění víc než miliardu korun. Jenže za tím byly i úspory v kvalitě výuky.

Divokou éru, na kterou nyní doplácí UJAK, má ale už většina soukromých škol za sebou a Akreditační komise potvrzuje, že se jejich úroveň pomalu zvedá.

"Stabilizovala se nabídka studijních programů, čemuž výrazně napomohlo zavedení institutu garanta programu a zřízení registru docentů a profesorů. Výrazně ubyly nebo se zkvalitnily pobočky vysokých škol. Excesy, které jsme tu v minulosti měli, napomohly k tomu, že se věnuje více pozornosti dodržování pravidel," říká tajemník Akreditační komise Jiří Smrčka.

Problémy se však nevyhnuly ani veřejným vysokým školám. Největší skandál v minulosti postihl právnickou fakultu Západočeské univerzity, která nechvalně proslula rychlostudenty i pochybnými diplomovými pracemi.

Řada soukromých škol se snaží zlepšovat své jméno, lákat zajímavé vyučující a pokud možno se i podílet na výzkumných programech, které by jim dodaly prestiž. Přesto ale odborníci na vzdělání nedávají šanci tomu, že by v Česku v dohledné době mohla vzniknout skutečně prestižní privátní škola.

"Jejich nevýhodou pro další rozvoj je i neexistence systému půjček na vzdělání, který by soukromé školy zpřístupnil širší veřejnosti," říká ekonom z institutu CERGE-EI Daniel Münich, který se dlouhodobě zabývá vzděláním.

 

117 10 11 pano

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru