Před nedávnem ohlásily společnosti T-Mobile a České Radiokomunikace spuštění speciálních sítí pro internet věcí. Opravdu by se vyplatilo postavit novou síť jen proto, abychom mohli na internetu sledovat, kolik kalorií jsme spálili při běhu, nebo proto, aby myčka byla schopna nastavit program podle toho, co jsme předtím vařili? Odpověď je asi zřejmá, to skutečně nebude ten hlavní přínos.

Letos v březnu jsme se na konferenci Cisco Connect zeptali českých odborníků, kde se podle nich internet věcí uplatní nejdříve. Celkem 38 % respondentů uvedlo, že v dopravě a logistice, 25 % ve výrobě, 24 % vybralo koncept chytrých měst.

Michal Stachník

generální ředitel, Cisco ČR

Zde se také dostáváme ke skutečným přínosům internetu věcí neboli "Internet of Everything" – sítě, která propojuje nejen věci, ale i lidi, data a procesy. A která podle dřívějších studií vytvoří v příštích deseti letech potenciál 19 bilionů dolarů pro firmy a veřejnou správu. Právě tolik totiž může přinést lepší využití výrobních prostředků, zvýšení efektivity práce a dodavatelského řetězce.

Věřím, že stojíme na prahu další digitální revoluce. Jen si představme, jak by mohla vypadat taková továrna, kde by všechny stroje byly připojeny k internetu → či přesněji k IP síti. Kolegové v sousedním Německu odhadli potenciál této změny pro jejich průmysl na 233 miliardy dolarů. Ve výrobní hale by se například v budoucnu nemuselo svítit – lidská obsluha místo v hale bude sedět v řídícím středisku a bude mít k dispozici řadu informací, které jí umožní sledovat kvalitu výroby v každém okamžiku.

Takové změny se pozitivně promítnou také do našich každodenních životů: aktuálně třeba sledujeme problém s vadnými airbagy v desítkách tisíc automobilů a jejich nucenou výměnu. V době Internet of Everything by na chybu přišly analytické systémy dávno před tím, než by se tyto airbagy dostaly do aut. Díky internetu věcí by řidiči ušetřili čas a automobilka peníze.

Související