Firmy se dnes o mladé nadané výzkumníky musejí prát. A to platí i pro Česko, říká výkonný ředitel průmyslové společnosti Eaton Alexander Cutler ve zbrusu nové budově inovačního centra v Roztokách.

Tři sta inženýrů včetně nadějných absolventů technických oborů z tuzemska i zahraničí v něm bude vylepšovat elektroinstalaci pro běžící pásy, zvyšovat efektivitu spalovacích motorů či navrhovat úsporné programy spotřeby energií v domácnostech i kancelářích. "Máte skvělé technické univerzity," uvádí Cutler v rozhovoru pro HN jeden z důvodů pro expanzi centra.

V čele široce rozkročeného průmyslového konglomerátu, který vyrábí posilovače řízení do aut, hydrauliku pro důlní stroje, rozvody paliva do letadel či obří jističe napětí pro ropné plošiny, stojí už 15 let. V Česku, kde působí od roku 1993, se Eaton soustřeďuje například na klimatizační jednotky či zařízení pro ústředny napětí a datová centra.

HN: Eaton ohlásil rozšíření svého jediného inovačního centra v Evropě. Proč jste si pro středisko svých výzkumných aktivit vybrali městečko u Prahy?

Naše rozhodnutí bylo motivováno skvělými technickými univerzitami, které tu máte. Nejen v Praze, ale i v Brně a Plzni. Za druhé ve prospěch Prahy hrála i výhodná pozice − je blízko mnoha našich velkých zákaznických center. Potřebujeme být co nejblíže našim odbytištím a mít kde čerpat vzdělanou pracovní sílu.

Alexander M. Cutler (62)

Rodák z amerického Wisconsinu odstartoval kariéru v roce 1975 jako finanční analytik ve firmě Cutler-Hammer. Ta byla později pohlcena společností Eaton, pro niž Cutler pracuje dodnes.

V roce 1995 vystoupal na pozici provozního ředitele. O pět let později se stal generálním ředitelem a předsedou představenstva. Zasedá v řídících orgánech řady dalších významných firem, například chemického gigantu DuPont.

33,5 mld. USD

činí tržní kapitalizace Eatonu na burze v New Yorku. Společnost je součástí prestižního indexu S&P 500.

102 tisíc lidí

zaměstnává Eaton po celém světě. V Česku na pěti lokalitách dává práci zhruba 1700 lidem.

HN: Do nové budovy v následujících letech hodláte přijmout stovky vysoce kvalifikovaných lidí. Budou z Česka?

Zhruba polovina stávajících zaměstnanců inovačního centra pochází z Česka. Zbytek tvoří lidé 13 různých národností. Jsme globálně působící firma a potřebujeme lidi, kteří rozumí lokálním požadavkům mnoha rozličných trhů, na nichž působíme. I nadále budeme zaměstnávat lidi z širokého spektra zemí, ale největší skupina zaměstnanců centra bude z Česka.

HN: U nás se teď rozjíždí mnoho podobných center a občas mají problémy se sháněním kvalifikovaných lidí. Máte už vymyšleno, odkud budete nové lidi brát?

S českými univerzitami se nám v posledních letech podařilo navázat dobré vztahy. O vědce se dnes musí soupeřit. Chtějí prvotřídní zázemí, skvěle vybavené laboratoře. Chtějí být součástí globálních týmů, které pracují na inovačních projektech. Naše firma zaměstnává ve výzkumu přes deset tisíc vědců a inženýrů. Všichni mohou spolupracovat bez ohledu na to, jestli jsou v Číně, nebo v Česku.

HN: Převažují při náboru absolventi?

Zhruba polovina lidí, kteří do centra přichází, je čerstvě vystudovaná. Někteří u nás během posledních let studia byli na stáži. Ty, kteří obzvlášť vynikají, zařadíme do nově vytvořeného dvouletého programu, kde se jim dostane zvláštního školení. Všude, kde působíme, udržujeme těsné vazby s univerzitami − máme tak možnost poznat rychle největší talenty.

Věříme, že z hlediska motivace je pro mladé lidi nesmírně důležité první zaměstnání. Pokud jim v první práci utvoříte podmínky pro úspěch, nakopne je to k ještě lepším výsledkům v další kariéře.

HN: Vaší firmě i konkurenci v posledních letech tržby rostou buď velmi pomalu, či rovnou stagnují. Je to tím, že je vaše výkonnost svázána s celkovou kondicí světové ekonomiky?

Na trzích investičního vybavení, které kupují naši zákazníci, jsme od recese v roce 2008 po celém světě svědky pomalejšího růstu. S tím jsme i počítali. Propad po finanční krizi byl hluboký. Dostat se z recese takového typu trvá typicky kolem deseti let, což je mnohem déle, než by si kdokoli přál.

HN: V poslední době to leckde vypadá nadějněji.

Rozvinuté ekonomiky zahájily agresivní měnovou politiku, s jejíž pomocí se pokoušely o oživení růstu. To ale vedlo k nahromadění velkého dluhu. Mnoho zemí tíží fiskální problémy. Platí to pro Spojené státy, kontinentální Evropu i Japonsko. Dokud nebudou veřejné finance ozdraveny, stěží se vrátíme k předkrizovým růstovým tempům. Takže novým normálem, na který si lidé obtížně zvykají, bude pomalejší růst.

To ovlivňuje trh spotřebního zboží i zboží dlouhodobé spotřeby. Firmy proto prostě nemohou spoléhat na to, že dvouprocentní růst tržeb přetaví do desetiprocentního růstu zisku. Kvůli tomu je třeba přirozenou expanzi firmy podpořit akvizicemi.

HN: Těch jste v posledních letech realizovali několik, zejména v sektoru elektrotechniky, který není tak náchylný na cyklické výkyvy jako třeba automobilky.

Už v roce 2000 jsme oznámili naši investiční strategii a kritéria pro naše akvizice se od té doby v podstatě nezměnila. Řekli jsme, že chceme investovat do tří segmentů: elektrotechniky, hydrauliky a letectví. Náš automobilový byznys je velmi silný, ve výzkumu a vývoji tu máme velký potenciál. V elektrotechnickém segmentu jsme potřebovali získat globální dosah. Proto jsme uskutečnili akvizice německé společnosti Moel­ler nebo společnosti Powerware a v roce 2012 společnosti Cooper. Poslední zmiňovaná byla zatím největší.

HN: Dá se očekávat nějaká další akvizice?

Když jsme dokončili koupi Cooperu, řekli jsme, že si dáme od akvizic tak tři roky pauzu, jelikož musíme splatit část úvěrů a také kupovanou společnost dobře integrovat. Oba úkoly jsou do velké míry splněné. Ve druhém pololetí začneme s akcionáři hovořit o tom, kam nejlépe investovat naši hotovost. Může to být zpětný odkup akcií, mohou to být akvizice nebo kombinace obojího.

HN: Takže z hlediska hotovosti jste na tom dobře?

Cash flow z provozu nám letos meziročně vzroste o 15 procent. Příští rok bude opět růst. Máme tu příjemnou starost o to, co s penězi udělat.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

HN: Hodně se teď spekuluje, kdy začnou stoupat ceny ropy. Ovlivňuje vás toto téma, když část vašich zákazníků je z těžařského sektoru?

Často se mě lidé ptají, jestli je pro nás výhodná levná, či drahá ropa. Ropné a plynárenské firmy tvoří asi šest procent našich tržeb. Významná část našeho odbytu jde ale do automobilového a leteckého sektoru, které zase z levné ropy profitují. To samé platí o stavebnictví, kterému také z velké části pomáhají levná paliva. To samé platí o domácnostech. Pro světovou ekonomiku jako celek jsou nižší ceny ropy pozitivním jevem.

HN: Při vašem rozsahu jste tedy v podstatě připraveni na jakékoli ceny?

Jako diverzifikovaná firma máme velmi široké spektrum koncových trhů. Podíl každého se pohybuje v jednotkách procent. Jsme diverzifikovaní i geograficky. Ve Spojených státech máme zhruba polovinu tržeb. Zbytek je po celém světě.

To nabízí našim investorům ochranu před nenadálými událostmi na jednotlivých trzích. Obzvlášť v době, kdy se každý den objeví nová krize nebo nový problém. Pokud jste tedy dobře rozkročení, můžete projít výkyvy hospodářského cyklu bez větších šrámů.

jarvis_557f1a43498e97764b96d156.jpeg
Výkonný ředitel průmyslové společnosti Eaton Alexander Cutler.  Foto: HN – Matej Slávik
Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru