Rumunská kinematografie je již několik let na vzestupu, přesto Rumunsko patří mezi státy s nejnižším počtem kin v Evropě. Změnit se to snaží pořadatelé Transylvánského mezinárodního filmového festivalu, který se letos již počtrnácté konal v rumunském městě Kluž.
Letošní ročník nabídl 223 filmů z šedesáti zemí. Hlavním cílem přehlídky je představit široké veřejnosti kvalitní rumunskou kinematografii a podpořit tak nedoceněné rumunské režiséry. "Když jsem se před patnácti lety rozhodl založit tento festival, produkce filmů u nás byla téměř nulová," řekl agentuře Reuters rumunský režisér Tudor Giurgiu.
"Já i mí kolegové jsme cestovali po světě a představovali jsme naše krátké filmy. Vždy mi připadalo jako velká škoda, že v Rumunsku nemáme žádný filmový festival, kde bychom mohli diskutovat s distributory a producenty o plánovaných projektech. Tak jsem navrhl, abychom si vytvořili vlastní," dodal Giurgiu.
Za nejlepší rumunský film porota označila snímek režiséra Cornelia Porumboia s názvem The Treasure, který zpracovává příběh dvou mužů hledajících ztracený poklad. Snímek získal i cenu Un Certain Talent na květnovém festivalu v Cannes. Největší úspěch v Kluži však slavilo argentinské drama The Fire režiséra Juana Schnitmana, které získalo hlavní cenu.
Pořadatelé festivalu se navíc letos mohli radovat i z rekordního počtu návštěvníků. Podle serveru Romania Insider filmy v rámci festivalu vidělo až třiasedmdesát tisíc lidí, což je o deset tisíc vic než vloni. Divácky nejúspěšnější byl brazilský snímek režiséra Stephena Daldryho s názvem Odpad, na který se přišlo podívat přes dva tisíce diváků.
Rumunská kinematografie se začala viditelněji rozvíjet až po roce 2007, kdy si režisér Cristian Mungui za kontroverzní drama Čtyři měsíce, tři týdny a dva dny odvezl Zlatou palmu z festivalu v Cannes. V té době se navíc Rumunsko stalo oblíbenou lokalitou velkých filmových studií. Rumunští režiséři však stále bojují s nedostatečným počtem kin. V zemi, kde žije přibližně 20 milionů lidí, je kin pouze 78.
"Evropský průměr je jedno kino na patnáct až šestnáct tisíc lidí. V Rumunsku však často ani ve větších městech nemají jediné promítací plátno. To je obrovský problém, protože filmy si pak na sebe nikdy nemohou vydělat, a to ani přes velkou propagaci," tvrdí režisér Giurgiu.
Situace se však pomalu zlepšuje. Transylvánský mezinárodní filmový festival vloni zahájil fundraisingovou kampaň na záchranu velkých kin. Pětatřicet jich vloni prošlo digitalizací a dalších devět jich bude následovat letos.
