Vedoucí představitelé takzvaných lidových republik v ukrajinském Donbasu v úterý zveřejnili svůj návrh změn ukrajinské ústavy, který předpokládá rozsáhlou autonomii povstaleckých zón v Doněcké a Luhanské oblasti, ale označuje je za nedílnou součást ukrajinského území. Oznámila to vzbouřenecká agentura DAN. Kyjev zatím na návrh nereagoval.

Osm ukrajinských vojáků přitom přišlo za posledních 24 hodin o život na východě Ukrajiny, oznámil v úterý v Kyjevě mluvčí ukrajinské protipovstalecké operace Andrij Lysenko. Pět dalších bylo při přestřelkách na linii příměří zraněno. Separatisté naopak informovali, že v povstalecké zóně v důsledku ostřelování zemřel jeden člověk a sedm jich bylo zraněno.

Podle Lysenka se nejvážnější incident stal u obce Krasnohorivka, která sousedí se vsí Marjinka, kde došlo minulý týden k tvrdým bojů mezi vzbouřenci a armádou. Automobil, který převážel ukrajinské vojáky, u Krasnohorivky v pondělí večer najel na minu a explodoval. Ve vozidle uhořelo sedm lidí.

Vojenský mluvčí povstalců Eduard Basurin prohlásil, že armáda za posledních 24 hodin porušila příměří šestadvacetkrát, zejména dělostřeleckými útoky na města Doněck a Horlivka. Při ostřelování jednoho z doněckých obvodů utrpěla zranění žena, která krátce nato v nemocnici zemřela, uvedl Basurin. 

Radikálové z vedení donbaských republik dosud jednoznačně nedeklarovali svou ochotu podřídit se správě Kyjeva, přestože Moskva, která je podporuje, územní celistvost Ukrajiny vyjma anektovaného Krymu v oficiálních vyjádřeních nezpochybňuje. V únorových mírových dohodách z běloruského Minsku se praví, že politické urovnání donbaské krize má proběhnout "v souladu s ukrajinskými zákony". Kyjev má do konce roku obnovit plnou kontrolu rusko-ukrajinské hranice. 

Jednotlivé body návrhů, jejichž plný text zveřejnila agentura DAN, vychází z formulací minských dohod. Představa separatistů počítá s vymezením zvláštní zóny na východě země, jejíž územní rozsah bude stanoven zvláštním zákonem. Území bude mít rozsáhlou autonomii včetně neodvolatelnosti zvolených zástupců Kyjevem, vytváření vlastních bezpečnostních složek, autonomního využívání přírodních zdrojů nebo používání ruštiny. Vedoucí představitelé "lidových republik" Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij si zachovají své funkce, pokud je z nich místní donbaské orgány - nikoli Kyjev - neodvolají. 

Z textu povstaleckého návrhu ústavních změn mimo jiné vyplývá, že separatisté uznáním ukrajinské svrchovanosti formálně odmítají ruskou anexi Krymu. "Výkonnou moc v ukrajinských oblastech a okresech a ve městech Kyjevě a Sevastopolu uplatňují místní správní orgány. Zvláštnosti výkonné moci ve městech Kyjevě a Sevastopolu určují jednotlivé ukrajinské zákony," píše se v návrhu. V ústavním článku 133 se podle povstaleckého návrhu bude nadále uvádět, že "součástí systému administrativního a územního uspořádání je autonomní republika Krym".

Ústavní návrhy separatistů obratem komentoval jejich luhanský zmocněnec Vladislav Dějněgo. Řekl, že "lidové republiky" jsou ochotny zůstat součástí Ukrajiny ve jménu zastavení ozbrojených bojů na Donbasu. Připravenost respektovat zachování územní celistvosti země není podle něj ale novinkou.

"Ochota Luhansku a Doněcku dosáhnout kompromisu s Kyjevem není obsažena jen v našich návrzích ústavních změn. Lidové republiky to daly najevo už loni v září na první schůzce v Minsku," citovala Dějněga luhanská agentura LuganskInformCentr. "Už tehdy republiky navzdory svým vojenským úspěchům souhlasily s tak ohromným kompromisem," dodal. 

Názory ukrajinského vedení na tuto otázku jsou ale podle Dějněga neudržitelné. "Zdá se to nemyslitelné, ale lidé uzurpující si moc v Kyjevě si nepřejí naší integraci cestou decentralizace. A to jsme připraveni k mírovému a konstruktivnímu dialogu," podotkl Dějněgo.

Podle ruské agentury RBK separatisté své návrhy předali takzvané kontaktní skupině, jak to předpokládají minské dohody. Na její platformě se od února jedná o mírovém urovnání krize.

Ukrajinské vedení návrhy povstalců zatím nekomentovalo. Premiér Arsenij Jaceňuk nedávno prohlásil, že "Moskva ani nikdo jiný nemá právo diktovat Ukrajině, jaká má být její ústava". Minské dohody nicméně "dialog o budoucím režimu" povstaleckých zón předpokládají. 

Podle názoru kyjevských komentátorů může být klíčovým sporným bodem pořádání místních voleb, s nimiž minské dohody počítají. Kyjevský parlament už v březnu schválil zákon se seznamem měst a obcí, na které se má budoucí zvláštní status vztahovat. Prezident Petro Porošenko ale zákon opatřil dodatkem, podle něhož zákon o zvláštním statusu vstoupí v platnost až po komunálních volbách provedených podle ukrajinských zákonů. Separatisté takový postup odmítli. V jejich návrhu zveřejněném v úterý se uvádí, že volební systém povstaleckého území má být nezávislý na zákonodárné a výkonné moci Kyjeva. 

Evropský parlament kritizuje Kreml. Moskva žádá vysvětlení k výrokům o amerických raketách

Rusko už nelze kvůli jeho postupu na Ukrajině a anexi Krymu považovat za strategického partnera Evropské unie a osmadvacítka by podle toho měla jednat. Uvedli to v úterý ve Štrasburku někteří europoslanci, kteří debatovali o zprávě týkající se vztahů EU a Ruska.

"Evropský parlament je velmi znepokojen tím, že Rusko nyní otevřeně vystupuje a jedná nikoli jako partner, ale jako narušitel mezinárodního demokratického společenství a jeho systému založeného na mezinárodním právu, a to v neposlední řadě svou snahou o násilnou změnu státních hranic v Evropě," stojí mimo jiné v navrženém dokumentu.

V textu se též píše o tom, že Rusko "vede proti Ukrajině ozbrojený konflikt, jehož se přímo a nepřímo účastní jeho vojenské a bezpečnostní síly, a úmyslně destabilizuje tuto suverénní a nezávislou zemi ve svém sousedství". Ve zprávě se také uvádí, že EU je ochotna znovu navázat spolupráci s orgány v Moskvě v řadě konkrétních oblastí, ale jen pod podmínkou, že "Rusko bude ctít územní celistvost a suverenitu Ukrajiny včetně Krymu". 

Ruské ministerstvo obrany mezitím v úterý požádalo americký Pentagon o vysvětlení nedávných výroků šéfa amerického generálního štábu Martina Dempseyho o možném rozmístění nových amerických balistických raket v Evropě. 

"Opatření, o nichž hovoří americké zdroje, by znamenala ústup USA od smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu," prohlásil náměstek ministra obrany Anatolij Antonov. "Návrat amerických raket do Evropy či na jiná místa, kde by mohly ohrožovat Rusko nebo jiné země vzpírající se pokynům Washingtonu, by velmi negativně ovlivnil globální bezpečnost a stabilitu. Taková perspektiva nás nutně znepokojuje," dodal ruský představitel.

Související