Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) přichází s nejtvrdším návrhem protikuřáckého zákona za posledních deset let: pivo přestane být nejlevnějším pitím v restauraci, z lokálů zmizí také cigarety.

Stejné omezení jako pro tabákové výrobky má platit i pro elektronické cigarety a bylinné výrobky ke kouření. Zapálit si je by nemělo být možné ani v kinech, divadlech, sportovních halách, školách, dopravních prostředcích, krytých nástupištích a přístřešcích na zastávkách. Upravit se má i prodej tabákových výrobků a alkoholu na internetu.

Prezident Miloš Zeman oznámil, že zákon, který ve středu schválila vláda, vetovat nebude. Přesto považuje za lepší řešení než úplný zákaz kouření oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky.

"Právě proto, že zde mám konflikt zájmů, nemohu s čistým svědomím tento zákon vetovat. Takže ho vetovat nebudu," řekl Zeman.

Zákon, který ve středu schválila vláda, ale vyvolává kontroverzi. Asociace hotelů a restaurací uvádí, že po jeho zavedení může zkrachovat až třetina vesnických pivnic.

Plošný zákaz kouření bude podle ní jen poslední tečkou pro venkovské hostinské, kteří už dnes stojí před rozhodnutím, jestli své podnikání raději neukončit.

Prezident asociace Václav Stárek opírá svá tvrzení o průzkumy ze zahraničí.

"Podle dostupných studií z Irska přinesl zákaz kouření za deset let nárůst nezaměstnanosti v oboru o čtrnáct procent a desetiprocentní úbytek restaurací," řekl Stárek.

Před zavíráním restaurací zejména na menších městech a vesnicích varoval také Český svaz pivovarů a sladoven. Podle svazu je varovným příkladem Velká Británie, kde od od zavedení zákazu v roce 2006 končí svou činnost až 1500 podniků ročně, zatímco do té doby to bylo 400 ročně.

Za osm let od zavedení zákazu kouření tak svou činnost v Británii ukončilo 10 000 hospod a barů, což je téměř pětina z jejich celkového počtu, uvedl svaz.

Ministr Němeček nesouhlasné názory hoteliérů odmítá. "Dostáváme se na právní úroveň běžnou v celé západní Evropě," uvedl ministr.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"Zkušenosti ze zemí, kde k tomu došlo, nepotvrdily to, že restauracím a stravovacím zařízením ubyli klienti a že by se jim snížily tržby. Opak je pravdou," doplnil.

Rozhodnutí vlády vítají také odborníci na závislosti. Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil považuje úpravu spočívající jen v zákazu kouření v restauracích za příliš mírnou, postrádá například omezení míst, kde se tabák může prodávat. Podle vládou schválené normy se nesmí tabák a alkohol prodávat ve školských a zdravotnických zařízeních, ostatní místa prodeje zůstávají.

Stárkovi z asociace hotelů vadí také cenová regulace nápojů – hostinský bude muset zajistit, aby bylo v nabídce alespoň jedno nealkoholické pití levnější než alkohol. Jde to podle něj proti všem pravidlům trhu.

Norma také zpřísňuje sankce za porušení zákona. Například pokud by na diskotékách, v barech a v dalších provozovnách byly opilé děti, byl by podnik okamžitě na dva dny zavřen.

Na regulaci alkoholu se ostatně může zadrhnout i projednávání zákona ve sněmovně. Řada poslanců byla totiž během ankety překvapená, že norma nakládání s alkoholem upravuje.

Podle průzkumu Státního zdravotního ústavu a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se ale přijetí zákona naopak vyplatí. Majitelům restaurací se zvednou tržby, a to dokonce o šest miliard korun. "Zákaz kouření totiž přiláká o šest procent víc klientů," vysvětluje vedoucí výzkumného projektu Univerzity Karlovy Miroslav Slíž.

Ukázal to podle něj průzkum mezi českým obyvatelstvem, kterému kouření v restauracích většinou vadí, a také zkušenosti ze zahraničí. "Zákaz kouření si totiž dlouhodobě přeje 78 procent Čechů, z toho 39 procent jsou dokonce každodenní kuřáci," přibližuje Slíž. 

Hospodští by podle něj ušetřili také za obnovu kuřáckých interiérů a za náhrady za nemocný personál. V zemích, kde už zákaz kouření platí, totiž stůňou zaměstnanci hospod o polovinu méně. "Například počet zánětů hrdla poklesl o 45 procent a zánětů očí o 62 procent," uvedla Hana Sovinová ze Státního zdravotního ústavu.

Stát by zase uspořil 520 miliard korun, jež dnes posílá na nápravu škod, které způsobují srdeční choroby, cukrovka nebo rakovina. "Tedy nemocí, k nimž kouření jednoznačně přispívá," přibližuje Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.

Miliardy stojí nejen jejich léčení, ale také to, že nemocní lidé nepracují, neplatí daně a pobírají sociální dávky.

Podle Němečka podpořila vláda návrh jednomyslně. Navzdory tomu očekává kolem zákona bouřlivou debatu v Parlamentu a možná stovky pozměňujících návrhů ze strany poslanců.

V původním návrhu byl i vznik fondu pro prevenci závislostí, kam by směřovala část daní z prodeje kuřiva a alkoholu, vládní legislativa ale doporučila ho nevytvářet.

Související