Pojem "morální hazard", starý už několik století, se původně užíval hlavně v pojišťovnictví. Popisoval situaci, kdy se osoby nebo instituce chovají méně zodpovědně, kdy spoléhají na to, že škody, které svým jednáním případně způsobí, zaplatí někdo jiný. Termín vstoupil do současného jazyka zejména po vypuknutí hypoteční a globální finanční krize před sedmi lety.

Problémy bank v USA i v Evropě vedly nakonec k záchranným balíčkům za stovky miliard dolarů a eur z kapes daňových poplatníků. Případy, kdy finanční instituce riskovaly svěřené prostředky a pak se spoléhaly na to, že jsou příliš velké, aby je vlády nechaly padnout, představovaly nové pojetí morálního hazardu. Pojem se tak stal tématem širší veřejné debaty.

Pojištění vkladů jako morální hazard

Jako součást posílení důvěry v banky v době krize přijala Evropská unie nový jednotný systém pojištění vkladů, který nahradil systémy národní. V Čechách tak skončil systém, který obsahoval spoluúčast střadatelů na výplatě pojištěného vkladu ve výši 10 procent.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Podle Mojmíra Hampla z ČNB je současný systém pojištění vkladů "konkrétním a praktickým příkladem morálního hazardu". "Přestože ho řada ekonomů a centrálních bank tehdy hájila, je tento systém z dlouhodobého pohledu bolestivý pro celý finanční sektor," řekl bankéř. "U nás jsme výsledky viděli na příkladu kampeliček."

Debatující se shodli, že by princip spoluúčasti měl platit jako univerzální. "My bychom sami od sebe princip desetiprocentní spoluúčasti nerušili, nebýt harmonizace EU," řekl Hampl.

Předseda České bankovní asociace Pavel Kavánek navíc upozornil, že v současném systému pojištění je také zaručeno vyplácení úroků v plné výši. "Střadatel nemůže mít veškeré informace, jako má regulátor a dohlížitel nebo ratingová agentura. Co ale má, je zdravý selský rozum," uvedl Kavánek. "Když nějaká instituce vyplácí úrok, který je podezřele vysoký, je třeba se ptát, proč to dělá. Může to signalizovat nějakou míru nestability."

Podle europoslance za hnutí ANO Pavla Teličky je příkladem morálního hazardu v širším slova smyslu i to, jak státní či evropské instituce vytvářejí nové regulace. Podle Teličky tvůrci nové legislativy neanalyzují dostatečně předem možné dopady plánovaných opatření, a ani je systematicky nevyhodnocují ex post. "To je zásadní téma, kdy morální hazard jde za rámec finančního sektoru a kdy politik svým způsobem morálně hazarduje s výsledkem, protože ani on není volán k zodpovědnosti za to, co navrhuje nebo schvaluje," míní Telička.

Nová regulace bank v Evropské unii

Debata bankéřů a europoslance se také stočila na novou regulaci bankovního sektoru, kterou připravily mezinárodní instituce a která postihuje i finanční sektor v Evropské unii. Opatření si kladou za úkol vybavit banky lepší kapitalizací a obrannými systémy, aby se snížilo riziko dopadů na daňové poplatníky v případě budoucích krizí.

Hampl řekl, že například v opatřeních označovaným zkratkou MREL jsou některé prvky, které morální hazard omezují. Jde třeba o povinnost akcionářů nebo věřitelů bankovních institucí podílet se na úhradě ztrát v případě kolapsu bank. "Je tam ale i spousta věcí, které naopak morální hazard zesilují, například pojem ,systémově významné instituce', kterým dopředu deklarujeme, že toto jsou subjekty, které nikdy nemůžou z trhu zmizet," uvedl.

Účastníci debaty se také shodli na tom, že nová opatření musí být flexibilní pro přizpůsobení povaze domácích trhů. "Český finanční sektor by neměl byt penalizován za to, že byl dobře kapitalizován před krizí a v průběhu krize a že si svou dobrou kapitalizaci udržel," řekl viceguvernér Hampl.

Pavel Kavánek soudí, že rychlým nárůstem regulace sektoru zakládáme na další bublinu. "Když zohledníte veškeré nové regulace, jaké mají dopady do nákladů finančních institucí, jaké mají dopady do obchodních modelů nebo rizikového profilu a načtete veškerý kumulativní efekt, tak paradoxně zjistíte, že nutíme ty instituce, aby se chovaly méně obezřetně. Protože ony na to někde vydělat musí," prohlásil předseda České bankovní asociace.

Partnerem diskuse byla Česká bankovní asociace.

Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru