V loňském roce pokračovala krize pravicové scény, která se dále rozdělovala. Aktivity levicových radikálů naopak rostly. U krajní levice byl zaznamenán vyšší počet přímých akcí, které směřovaly proti majetku. Loni zapalovali aktivisté mýtné brány a policejní auta. Vyplývá to z výroční zprávy o extremismu, kterou v pondělí schválila vláda. Podle ní extremisté v Česku loni uspořádali 291 akcí, což bylo o 19 více než v roce 2013. 

Pravicoví extremisté loni uspořádali 133 akcí, většinou šlo o veřejná shromáždění nebo koncerty. Meziroční pokles o devět akcí zpráva vnitra zdůvodňuje hlavně tím, že ustaly série protiromských demonstrací, které zasáhly Česko v roce 2013. Na akce zároveň nechodilo tolik lidí jako předloni, průměrná návštěvnost byla kolem 30 lidí. "Lze konstatovat, že krajní pravici se nedaří svolávat a mobilizovat své stoupence na veřejná shromáždění a demonstrace," uvádí zpráva vnitra.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Místo protiromských témat se loni krajní pravice snažila získat příznivce například protiislámskou rétorikou. Podle zprávy nepředstavovala výraznou hrozbu pro tuzemskou demokracii.

Krajní levice loni udělala 158 akcí, což bylo o 18 víc než v roce 2013. Podle výroční zprávy se radikalizovala část anarchistické scény, o čemž svědčí loňská série útoků, zaměřených zejména proti policii, mýtným branám nebo třeba kožešinovým farmám. "Do budoucna nelze vyloučit, že se útoky zaměří i na konkrétní osoby," upozorňuje zpráva vnitra.

Tahounem přímých akcí byla podle zprávy vnitra Síť revolučních buněk, která se loni přihlásila k pěti potvrzeným a jednomu nepotvrzenému útoku. Proti části krajně levicové scény letos zasáhla policie, která skupinu lidí obvinila mimo jiné z přípravy teroristického útoku na vlak. Třem vazebně stíhaným podezřelým v této souvislosti hrozí až doživotní vězení.

V Česku se loni podle výroční zprávy stalo 201 extremistických trestných činů, což byl meziroční pokles o deset. Policie objasnila 132 případů, v nichž obvinila 157 lidí.

Jako hlavní hrozby pro nadcházející období experti z ministerstva vnitra označují snahy extremistů o štěpení společnosti, možný nárůst mezietnického napětí, vznik demonstrací a projevy násilí. V Česku se mohou také postupem času vyskytnout militantní jedinci nebo malé skupiny, kteří mohou k prosazení svých zájmů použít násilí. Obavy panují také z toho, aby nevznikl politický a extremistický subjekt s charismatickým vůdcem, který by dokázal sjednotit extremistickou scénu a oslovit další potenciální příznivce.

Související