Jen výjimečně se u nás stává, že přichází na trh šperk, jehož příběh je znám. Víme, kdo ho nosil, známe osud jeho majitelky, dochovala se dokonce fotografie, na níž ji zdobí. Každá z těchto okolností zvyšuje jeho hodnotu. Víc než tisíc diamantů o celkové hmotnosti dvanácti karátů, zasazených do platiny, a ve středu osm nádherných velkých diamantů starého briliantového brusu. Tak vypadá diadém, který se bude v sobotu dražit v pražské aukční síni Dorotheum.

Tato ozdoba ženského účesu je typickou ukázkou "bílých" šperků z půvabných a bezstarostných "krásných časů", doby belle époque na přelomu 19. a 20. století. Šperky z oněch časů působí zářivě, křehce a lehounce, i když jsou z nejtvrdších kamenů na světě.

Důmyslné diadémy, tiáry a čelenky z drahých kamenů byly oblíbené hlavně v letech 1890−1920. V nejvyšších společenských vrstvách se bez nich žena nemohla objevit na plese, koncertě či audienci. Panovnické rody jich mají celé sbírky. Jednu z nejrozsáhlejších vlastní anglická královna Alžběta II.

Podle aukční síně nechal diamantový diadém, který přijde v sobotu pod licitátorské kladívko, zhotovit pro svoji manželku Zdenu československý velvyslanec v Londýně, Římě a Berlíně Vojtěch Mastný (1874−1954) v některé z předních londýnských nebo berlínských klenotnických firem. Diadém snese srovnání se slavnou secesní tiárou anglické lady Townsendové z roku 1905. Ta je osazena diamanty o hmotnosti 17 karátů a je uložena v muzeu šperkařské firmy Cartier.

Osud Vojtěcha Mastného se tragicky zlomil na podzim roku 1938. Byl to on, kdo byl v roli československého velvyslance v Berlíně donucen trpně čekat na výsledek jednání mocností v Mnichově. Situaci z noci na 30. září později popsal následovně: "Byl jsem společně s dr. Masaříkem pozván do appartementu Chamberlainova, kdež přítomní byli Chamberlain, Daladier, sir Horace Wilson, Léger a Gwatkin. Chamberlain, zřejmě těžce unaven, s několika větami, jimiž zdůraznil, že činil poctivě vše, co mohl v náš prospěch, odevzdal mi německý text dohody a upozornil na její anex jednající o velmocenské garanci nových hranic Československa," napsal.

"Po přečtení celé dohody prohlásil jsem, že předložím ji v Praze ministru zahraničních věcí a zvláště prezidentu republiky k rozhodnutí, načež poznamenal Chamberlain 'There is no reply expected'."

Vojtěch Mastný, syn z bohaté průmyslnické rodiny, absolvent Sorbonny a dalších prestižních škol, se za okupace rozhodl zůstat ve vlasti a "mírnit škody". Zasedal v dozorčí radě Živnobanky. Po válce se stal politicky nepřijatelnou osobou a dožil ve velké nouzi. Diadém z doby jeho vrcholné kariéry, z dvacátých let 20. století, se bude v sobotu vyvolávat za 360 tisíc korun.

Související