Na 500 titulů překladové literatury nyní ročně vychází v Egyptě. "Je to v poslední době úplná překladová vlna, vznikají specializovaná nakladatelství pro překlady a sami překladatelé mají stále větší zájem o současnou zahraniční literaturu a mladé spisovatele," řekl na veletrhu Svět knihy egyptský spisovatel, žurnalista a překladatel Ahmad Abdal Latíf. Překladů z češtiny ale mnoho není, zájem je zejména o mladší autory.

Egypťané si podle Latífa v poslední době uvědomují důležitost překladové literatury, chtějí číst, co se píše v zahraničí. Uvedl, že v 50. letech bylo do arabštiny přeloženo mnoho klasických literárních děl, pak ale bylo překladové literatury méně. Situace se mění a v posledních 15 letech je překladová literatura hodně podporována státem. "Je dobře přijímána egyptskými čtenáři, mají o ni velký zájem, možná ještě větší než o egyptské autory," řekl.

Bohemista a překladatel díla Václava Havla do arabštiny Chálid Biltagí řekl, že překladů z češtiny do arabštiny je minimálně. "Nemáme ještě vychovanou generaci, která by mohla překládat pravidelně. Překladatelská produkce do češtiny je vyšší než do arabštiny," řekl.

Do arabštiny jsou přeložena díla významných autorů, kromě Václava Havla třeba Karel Čapek nebo Milan Kundera - ten ale byl přeložen z jiného jazyka. "Osobně jsem překládal Nesmrtelnost. K dalším autorům patří ti mladší, Patrik Ouředník, Emil Hakl, Zuzana Brabcová či Petra Hůlová," vypočítává bohemista a podotýká, že tradice v Česku v překládání arabské literatury je starší a podle něj i aktivnější. Velmi si cení podpory překladů z češtiny od českého ministerstva kultury. "Každý rok se hlásím o grant. Je nás málo, snažíme se už 20 let vychovávat novou generaci překladatelů," říká.

O budoucnost egyptské literatury se nebojí, neboť zejména poslední rok podle něj znamenal boom ve vydávání i psaní knih v Egyptě. "Letos máme 10 tisíc vydaných titulů, z toho 2800 je beletrie a většině autorů je do 30 let. Mladí začali více číst i více kupovat knihy. Jednak je to díky sociálním sítím, kde se autor může propagovat, a také vztah mladé generace k televizi je slabší, raději sáhne po psaném textu, ať už v klasické knize, či elektronické, je to lákavější než sledovat chabé seriály," řekl jeden z pěti egyptských bohemistů, kteří ve své zemi propagují českou literaturu.

Důležitou platformou pro prezentaci literatury, nejen překladové, jsou i v Egyptě literární časopisy. Ty byly do poloviny 90. let podle něj všehovšudy tři, kontrolované vládou. Teprve poté se začaly objevovat nezávislé časopisy, což souvisí i s novou generací egyptských spisovatelů, která se objevuje v 90. letech a pro niž Latíf používá termín nové psaní.

Několik let po začátku nového tisíciletí se v Egyptě objevují první blogy jako svobodná platforma. "Psaní blogů ovlivnilo i literární jazyk, posunul se od staršího, suchého, poetického k modernějšímu," říká egyptský autor. Také sociální sítě si Latíf chválí především pro jejich nezávislost, to, že je v jejich případě pro politickou moc obtížnější udržet si nad nimi kontrolu.

Související