Lidovci na blížícím se sněmu pravděpodobně částečně obmění své předsednictvo. Opětovnou kandidaturu neohlásili dva ze současných místopředsedů. Vedoucí tandem KDU-ČSL Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka se s největší pravděpodobností měnit nebude.

Kromě volebních záležitostí chtějí lidovci na sjezdu, který se uskuteční o víkendu 23. a 24. května, debatovat o dalším směřování strany a o tématech, kterým by se v blízké budoucnosti měla strana věnovat.

Kandidaturu na předsedu zatím oznámil jen Bělobrádek. Vzhledem k úspěchům strany v několikerých posledních volbách se ani nepředpokládá, že by měl protikandidáta. "Samozřejmě, delegáti mohou z pléna navrhnout kohokoli, takže to budeme vědět s jistotou až na sněmu. Nicméně zatím nikdo kandidaturu neohlásil," řekl Bělobrádek.

V minulosti o vedení strany uvažoval Jurečka, s předstihem ale členům sdělil, že se o funkci ucházet nebude a rád by zůstal prvním místopředsedou. Na tuto pozici ho také navrhla drtivá většina krajských konferencí.

Větší zájem tak patrně na sněmu bude o řadová místopředsednická místa, která má nyní strana čtyři. Své posty chtějí obhajovat Zuzana Roithová a Jan Bartošek, kandidaturu naopak neoznámili Roman Línek a Klára Liptáková.

Nominace z krajů podle předsedy poslaneckého klubu lidovců Jiřího Miholy obdrželi Ondřej Benešík a Tomáš Zdechovský. O funkci místopředsedy by měl zájem i Mihola.

Bělobrádek se k jednotlivým kandidátům vyjadřovat nechce. "Pokud se mě nějaký delegát zeptá na názor, tak mu ho řeknu, ale rozhodně ho nebudu říkat veřejně," poznamenal.

Lidovci na sjezd pozvali zástupce všech významných politických stran s výjimkou komunistů nebo Úsvitu. Svou účast už potvrdili všichni jejich předsedové s výjimkou SNK ED. Do Zlína by tak měli dorazit i premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka nebo lídr ANO Andrej Babiš.

Pozvání naopak neobdržel prezident Miloš Zeman. KDU-ČSL se totiž letos podle Bělobrádka rozhodla pozvat pouze zástupce stran, před dvěma lety to bylo opačně. Zároveň šéf lidovců popřel informace tisku, že se Zemanem o nepozvání na sněm mluvil.

Součástí programu je vyhodnocení uplynulých dvou let a debata o dalším směřování strany. "Já budu velmi rád, když bude celý sjezd KDU-ČSL prolnut tím, že se budeme bavit o České republice a o její budoucnosti, nikoli o našich politických konkurentech," řekl Bělobrádek.

Podle Miholy zůstane zachován důraz lidovců na prorodinnou politiku. KDU-ČSL ale chce mít silnější slovo také v zahraniční politice. Na sněmu se tak nejspíš bude diskutovat o záležitostech týkajících se migrace nebo vztahu k Ukrajině a takzvanému Islámskému státu.

Mihola vidí jako jednu z dalších lidoveckých priorit školství a podporu vědy a výzkumu. Důraz by podle něj měl být kladen na podporu mateřských škol, ale také lesních školek a dětských skupin, nebo na zvýšení kvality základních a středních škol. "Hledáme řešení zvýšení jejich kvality, ať už prostřednictvím přijímacích zkoušek nebo zkvalitněním maturit a zavedením testování na konci základní školy," řekl.

Zásadní by ale podle něj mělo být, aby se školský systém nastavil tak, aby bez ohledu na změnu ministra byl dlouhodobý vývoj jasně dán. "Někdy to připomíná komedii Jeden hot a druhý čehý, jeden ministr řekne tak, druhý to prohlásí za blbost a jde jiným směrem," podotkl Mihola.