Váleční veteráni, pamětníci druhé světové války, političtí a vojenští představitelé v čele s prezidentem Milošem Zemanem si v pátek na pražském Vítkově připomněli 70 let od konce druhé světové války. Položením věnců či minutou ticha uctili její oběti.

Během piety nad Vítkovem proletěly stíhačky Gripen a bojové vrtulníky. Den, kdy nacistické Německo v roce 1945 podepsalo kapitulaci, slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek.

Tradiční pietní akt zahájila po příchodu prezidenta doprovázeného ministrem obrany Martinem Stropnickým (ANO) státní hymna. Vojáci poté na Čestný dvůr Národního památníku na Vítkově přinesli za zvuku husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci historické armádní prapory. Politici a vojáci k památníku položili věnce a květiny. Následovala minuta ticha a salvy čestné stráže.

Nad hlavami přítomných přeletěly tři vrtulníky Mi-24 vypouštějící kouř v národních barvách. Za nimi proletěl letoun Airbus z vládní letky doprovázený na křídlech dvěma gripeny.

Podle ministra Stropnického je pieta na Vítkově zásadní příležitostí k tomu, aby si lidé uvědomili, co je podstatné a co méně, a možností poděkovat lidem, kteří během druhé světové války riskovali své životy i životy svých nejbližších.

Zeman, který v noci přiletěl z oslav konce války v Polsku, novinářům řekl, že předpokládá, že piety na Vítkově se bude účastnit každoročně do konce svého funkčního období bez ohledu na počasí. Uvedl, že konec války se v Česku slaví 8. května, a nikoli o den později jako v době komunistické minulosti, na jeho návrh. "Jak víte, kapitulace v Remeši, pokud mě paměť neklame, byla podepsána 7. května večer a vstoupila v platnost 8. května," poznamenal.

Mezi přihlížejícími, kterých přišlo několik set, byl také člověk s nápisem "Miloši, vzhůru pro volské jho". Odkazoval tak patrně na odlet prezidenta na oslavy války v Moskvě, kde se sejde s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Většina představitelů Evropské unie se oslav v Moskvě nezúčastní.

Muž s cedulí "Miloši, vzhůru pro volské jho" při pietním aktu na Vítkově. Foto: ČTK

Sedmdesátého výročí od konce války využilo vedení ministerstva obrany k ocenění desítek válečných veteránů a vojáků. Po skončení piety bylo uděleno přes 40 Záslužných křížů ministra obrany ČR I. až III. stupně, pět z nich in memoriam. Oceněni byli třeba armádní historik Eduard Stehlík nebo in memoriam otec kardinála Dominika Duky František, který působil za druhé světové války jako zbrojíř v řadách britského letectva.

Dále 50 válečných veteránů obdrželo čestný pamětní odznak a sedm válečných veteránů bylo hodnostně povýšeno. Ačkoli šlo především o veterány druhé světové války, vyšší hodnost byla posmrtně udělena i Jiřímu "Regimu" Schamsovi. Ten byl vážně zraněn v Afghánistánu a díky svému vytrvalému boji s následky zranění se stal legendou veteránů. Po těžké nemoci zemřel na začátku letošního roku.

Připomínky konce války se konají po celém Česku. Osvobození od nacismu si lidé připomínají na pietních akcích, ale také třeba při ukázkách bojů, vojenské techniky nebo na koncertech.

Druhé světové války se zúčastnila většina států světa, vyžádala si přes 60 milionů obětí. Byla dosud největším válečným konfliktem. Území Čech a Moravy obsadilo nacistické Německo a vytvořilo z něho protektorát, Slovensko bylo samostatným státem. Přesné údaje o počtu obětí z řad obyvatel Československa neexistují, údaje se liší. Všeobecně se ale udává číslo 360 000. Víc než dvě třetiny z nich tvořily oběti židovského holokaustu. Mnoho lidí bylo popraveno v protektorátu při stanném právu, zahynulo v koncentračních táborech a při zapojení do národního a Pražského povstání nebo padlo v bojích na východní či západní frontě.