Pracovní doba mi začínala v 5.30, končila ve 14 hodin, celé odpoledne volné, řeklo by se krásná brigáda. Jenomže paní, které jsem byla přidělena k ruce - skládala jsem krabice pro cívky a na papírové cívky pak lepila pásky s popisem nitě a označením výrobce - byla na pracovišti už od čtyř hodin a komínek krabic s cívkami, které čekaly na polepení, byl denně vyšší než já.

Ať jsem se snažila pracovat seberychleji, pořád jsem se nedostala do předstihu. Pořád jsem měla v zádech vyčítavý pohled zručné dělnice, která si asi vzduchu říkala něco o neschopné mládeži.

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?