Trh s vysokoškolským vzděláním se po mnoha letech boomu začíná v Česku zmenšovat. Akreditační komise na svém dubnovém zasedání poprvé v historii schválila spojení dvou středně velkých soukromých vysokých škol do jedné. Z ostravské Vysoké školy podnikání a pražské Vysoké školy manažerské informatiky, ekonomiky a práva vznikne nová Vysoká škola podnikání a práva. Po sloučení bude mít přibližně dva tisíce studentů.

"Na trhu je 44 soukromých vysokých škol, což je strašně moc. Jejich počet se rozhodně musí zredukovat, aby tady byli jen ti nejsilnější," říká ředitel, kvestor a spolumajitel pražské VŠMIEP Radek Řechka. Ten spolu s dalšími třemi společníky školu založil v roce 2000. O jedenáct let později koupili Středočeský vysokoškolský institut a od té doby hledali vhodného partnera na další spojení.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"S ostravskou VŠP jsme si přesně sedli, máme podobné obory a o vzdělání podobně přemýšlíme. Dohodli jsme se rychle," dodává Řechka s tím, že do budoucna se škola nebrání ani dalšímu slučování.

Rozbujelý trh soukromých vysokých škol Česko už řadu let trápí. Na veřejnost vyplouvají kauzy o opsaných závěrečných pracích, rychlostudiu a nízké kvalitě vzdělání. Ze stejných důvodů školy kritizuje i Akreditační komise. Její šéfka Vladimíra Dvořáková se teď pustila především do největší soukromé VŠ, Univerzity Jana Amose Komenského. Kvůli nízkému počtu pedagogů komise zvažuje, že navrhne zrušení školy.

"Škol je moc a pak je problém jejich personální zabezpečení. Slučování je nepochybně trend do budoucna, který by mohl být pozitivní a mohl by pomoci řešit právě nedostatek pedagogů," říká Dvořáková k prvnímu slučování vysokých škol v Česku.

Na soukromých vysokých školách studuje zhruba 30 tisíc studentů, kteří ročně utratí za školné více než miliardu korun. Do budoucna má však studentů ubývat kvůli demografickému vývoji i proto, že pomalu končí doba, kdy si potřebné vzdělání doplňovaly tisíce policistů, úředníků nebo učitelů. Ostatně na první školy už začínající krize dopadla - v nejbližší době asi přijde o státní souhlas s vysokoškolskou výukou Literární akademie, která se dostala do insolvence.

"Boom je za námi, lidé už nechtějí jen tituly, ale něco se i naučit," míní Řechka. Na kvalitu výuky se chce soustředit i budoucí rektor nové školy, dnes rektor Vysoké školy podnikání a exministr průmyslu Jiří Cienciala.

"Stávající i budoucí studenti soukromých vysokých škol musejí mít jistotu, že jejich studium bude uznávanou formou vzdělání a mohou vstoupit na trh práce se skutečnými znalostmi a jsou konkurenceschopní," říká.

Nová vysoká škola se chce zaměřit na informatiku, právo a ekonomiku. Právo by mělo být stěžejní oblastí i do budoucna. Škola by totiž jako první soukromá instituce chtěla nabízet magisterské právní vzdělání, i když zatím jen navazující, které neumožní výkon právnických profesí. Ostatně právě proto na VŠMIEP už několik let působí autor občanského zákoníku, profesor Karel Eliáš.

Soukromé vysoké školy dostávají státní souhlas čím dál obtížněji
Prohlédněte si, kterým školám udělila od roku 1999 Akreditační komise povolení. Začátkem tisíciletí to bylo kolem deseti ročně, nyní jsou to maximálně dvě. Nebo žádná.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru