Když v polovině dubna oznámila eurokomisařka Věra Jourová, že v řadách Islámského státu bojuje první Čech, způsobila tím velké pozdvižení. Ministři vnitra a zahraničí sice její informaci popřeli, nicméně ve vzduchu zůstala otázka – až se tak stane, jak s takovým člověkem naložit?
Ministerstvo spravedlnosti teď pro vládu připravilo analýzu možných postihů lidí, kteří by se rozhodli vstoupit do ozbrojených, paramilitárních složek v cizích zemích.
Jak v případě radikálních islamistů, tak u proruských separatistů na východě Ukrajiny by podle materiálu z dílny podřízených Roberta Pelikána přicházel do úvahy paragraf 311 trestního zákoníku, který pojednává o trestném činu teroristického útoku. Sazba je dvanáct až dvacet let vězení.
"Trestný čin teroristického útoku je typově vysoce společensky škodlivý trestný čin, což je projevem kombinace následku a motivu, k jehož dosažení pachatelé směřují," píše se v dokumentu.
U islamistů je konečným cílem porážka všech "nevěřících" a prostředkem k tomu potom především snaha zastrašit obyvatelstvo, a to násilím, potlačováním svobody projevu či narušením základních demokratických struktur.
Ten, kdo by jim byť jen pomáhal, třeba svou přítomností v Sýrii, by se vystavoval riziku, že bude obžalován: "Trestný čin teroristického útoku je trestným činem, u něhož je trestná i příprava, tedy jakékoli úmyslné vytváření podmínek pro spáchání trestného činu."
U proruských separatistů by potenciální obžaloba mohla stát na tom, že se tuzemský občan podílel na snaze přinutit legitimní vládu, aby nemohla činit svobodná rozhodnutí a nemohla se na svém území chovat tak, jak jí to nařizuje ústava. Ostatně Kyjev, který Praha oficiálně podporuje, východní rebely označuje za teroristy.
Kromě terorismu by u soudu mohlo dojít i na jiná obvinění: "Islámský stát a jiné ozbrojené entity lze dále považovat za hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť."
Zároveň by ve hře mohly být postihy kvůli válečným zločinům.
Ministerští analytici se neodvolávají jen na české zákony, ale také na mezinárodní předpisy. Například na dodatek k Úmluvě Rady Evropy pro prevenci terorismu, podle které je nutné kriminalizovat účast v teroristické skupině, výcvik za účelem spáchání teroristického útoku nebo financování a podporování takových skupin.
Česká vláda zatím, aspoň oficiálně, problém s tím, že by někdo z jejích občanů odešel do Sýrie či Iráku bojovat, nemusela řešit. Z tisíců Evropanů, kteří tam islámskému státu pomáhají, se jich nejvíc rekrutuje z Belgie, Německa či Francie.
Tam všude navrátilcům také hrozí stíhání kvůli terorismu.
