Egyptologové či odborníci, kteří zkoumají příčiny zániků minulých vyspělých civilizací, varují, že naše současná společnost vykazuje pro tento jev typické příznaky: náš systém se stává natolik složitým, že sám už nemá potřebnou energii k tomu, aby se udržel v provozu. V historické analogii mu tedy hrozí kolaps, který bude znamenat jeho samovolné zjednodušení. Podíváme-li se na současný finanční svět, nevypadá to, že by egyptologové byli příliš daleko od pravdy. Finanční trhy se chovají nezávisle na reálné ekonomice a mají jasné znaky virtuální reality.

Průběh a následná terapie poslední finanční a ekonomické krize postavily na hlavu některá dosud platná paradigmata fiskální a měnové politiky: masivní umořování ztrát ze státních rozpočtů a následné pumpování peněz do ekonomik na straně jedné nikterak nevyřešily stále palčivější dluhové problémy. Ty jsou po osmi letech od počátku krize větší než na začátku.

Na straně druhé je paradoxně v ekonomice masivní přebytek likvidity, o kterou investoři nemají zájem. Jsou deformovány dosud platné axiomy o vztahu úspor a investic. Úrok pozbyl keynesiánského obsahu odměny za vzdání se likvidity. V prostředí, kdy jsou výnosové míry konzervativních instrumentů, odvozené od diskontní sazby centrálních bank, na technické nule, tradiční nástroje měnové politiky zcela ztratily účinnost.

Vzniklou situaci navíc politická reprezentace využívá k posilování svého vlivu na ekonomiku. V zájmu politických cílů tak zavádí nesystémová opatření, která ve smyslu teorie egyptologů systém nadále významně komplikují, aniž by problémy efektivně řešila.

Tyto změny mají pochopitelně významný vliv na fungování finančních institucí. Na finančních trzích mají pro cirkulaci úspor, tedy dočasně volných peněžních prostředků, stěžejní postavení banky, pojišťovny a penzijní fondy, které shromažďují prostředky od drobných klientů a zkolektované je investují. Pro tento účel si vybírají nástroje, které jsou především bezpečné, ale které zároveň poskytují i určitý výnos a zajišťují jistou atraktivitu pro klienty.

Jak už jsem ale zmínil, konzervativní instrumenty nyní mají výnosnost blížící se technické nule. A instrumenty rizikové povahy, pokud je mohou zejména pojišťovny a penzijní fondy z regulatorních důvodů vůbec nakupovat, obsahují zvýšené riziko neúspěchu či bankrotu. Ani státní dluhopisy, do roku 2007 ideální to instrument investorů, už zdaleka nejsou tím, čím bývaly. Dobře to ilustruje situace na trhu EU. Trh dluhopisů je tu velmi deformován politickým záměrem podpořit euro. Výnosnost dluhopisů jednotlivých členských zemí EU tak klesá, což ale realitě výkonnosti jednotlivých členských ekonomik zcela zjevně neodpovídá.

Je-li tedy ekonomický svět dnes již příliš složitý a v mnoha ohledech i virtuální a iracionální (a problémy fungování institucionálních investorů v ekonomice jsou toho jasným dokladem), pak se ve smyslu teorie egyptologů jeví logicky požadavek na zjednodušení celého společensko-politického systému.

Komplikované státní zásahy a regulace nevedou k obratu. Proč tedy čekat na samovolné zjednodušení systému kolapsem? Proč raději nezkusit omezení regulačních zásahů a návrat k myšlenkám svobodného trhu a jeho liberalizace?

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru