Natočit tradiční poctu, jistě. Zato vyvolávat mrtvé – to se v jazzu často nedělá. Jenže americkou zpěvačku Cassandru Wilsonovou, která je v devětapadesáti letech jedním z největších dobrodruhů tohoto žánru, to k „onomu světu“ táhne dlouhodobě. Už do svých – dvěma Grammy později stvrzených – desek z přelomu devadesátých let a začátku druhého tisíciletí promítla posmrtné mýty z letopisů starého amerického Jihu. Později samplovala nahrávky amerických indiánů, zajímala se o jejich rituály. Nořila se do legend afrického kmene Jorubů, od něhož odvozuje svůj původ, a hovořila o převtělování.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.