Výběr radních ČT se zúžil. Poslanci poslali do dalšího kola Cílka i Pačese

Mediální výbor sněmovny v úterý odpoledne odhlasoval patnáctku kandidátů na pět volných míst v Radě České televize. Na televizní hospodaření a vyřizování stížností od diváků tedy mohou dohlédnout například známý geolog Václav Cílek, rychlostní kanoista Martin Doktor, nebo psychiatr Jaroslav Kašparů. Na finálový seznam nepronikla žádná žena.

Mezi patnácti jmény jsou i dvě ze současné rady. Mandát obhajuje předseda Jaroslav Dědič, bývalý redaktor televizního zpravodajství. Při veřejném slyšení si minulý týden posteskl, že mu mezi kolegy v radě schází nějaký právník, jinak se víceméně omezil na rekapitulaci dosavadní činnosti.

Jeho kolega Jiří Kratochvíl byl při svém vystoupení výrazně kritičtější. Nelíbí se mu náklady na některé pořady.

"Ptal jsem se na jeden seriál, který má 49 dílů, kolik stál. Protože je to už jednou zpracované téma a dělá se to znova. Proč se znova dělá padesát hodin? Je to nezajímavé a kouká na to půl procenta diváků. A stálo to hroznejch peněz," podivil se nad seriálem Fenomén Underground.

Kratochvíl si stěžoval, že "hospodaření České televize kontrolovat nelze, protože my k tomu nemáme přístup a ani dozorčí komise nemá přístup ke všem materiálům".

Zkušenost z televizní rady má také Jan Mrzena, v letech 2001 až 2005 byl jejím předsedou.

Po skončení mandátu si Mrzena na Kavčích horách vyzkoušel manažerské pozice, řídil třeba personální oddělení nebo program ČT2.

Ve svém vystoupení se pozastavil nad tím, že většinu zápisu ze zasedání televizní rady tvoří informace generálního ředitele a ne usnesení radních.

"Z hlediska hospodaření má Rada ČT dostatek kompetencí. Jde jen o to, aby si to radní fakt odpracovali," zhodnotil fungování rada.

Šanci na zvolení má několik osobností z veřejného života.

Bývalý olympionik Martin Doktor podle svých slov "vnímá téměř jako povinnost, aby sportovci vyslali svého reprezentanta do orgánu, jako je Rada ČT".

Poslancům řekl, že není dobře, když teď sportovci v radě zastoupení nemají. "Jsem dalek toho, abych ovlivňoval programové vysílání. Radu vnímám jako kontrolní a jejím úkolem je dohlížet na dodržování veřejné služby. Budu k dispozici pro konzultaci z oblasti sportu, ale v rámci zákona," slíbil poslancům. Rada by podle něj měla oslovovat různé odborníky a objednávat si od nich analýzy toho, jak televize plní své úkoly.

Známý geolog a popularizátor vědy Václav Cílek se veřejných slyšení neúčastnil. Byl totiž na dlouho plánované cestě za indiánskými pastevci. Poslancům alespoň poskytl stručné písemné vyjádření.

"Nemyslím si, že ČT vyžaduje zásadní reformu. V první fázi potřebuje dodržovat pravidla, která si sama stanovila. V druhé fázi se potřebuje postupně zbavovat postupů, které jí škodí, jako je například komplikovanost, rozvláčnost a nejistota, kdo za co odpovídá," napsal Cílek.

Uspěl také biochemik Václav Pačes, bývalý předseda Akademie věd. V Radě ČT by chtěl důsledněji sledovat a prosazovat vzdělávací programy.

"Je ještě hodně, co tam zlepšit," řekl poslancům. Stav sdělovacích prostředků ho prý zajímá dlouhodobě, zvlášť s ohledem na to, jak mohou veřejnoprávní média přispět ke všeobecnému vzdělávání. Zpravodajství České televize je podle jeho slov dobré a někdo si na něj bude stěžovat vždycky.

Na mediální scéně dlouho působí komentátor a publicista Petr Žantovský, mimo jiné autor knižních rozhovorů s Milošem Zemanem nebo Václavem Klausem.

Druhý jmenovaný psal v březnu oponentský posudek na Žantovského habilitační práci na Panevropské vysoké škole v Bratislavě.

Podle jeho názoru má Rada ČT dostatek kompetencí, jenom je nevyužívá. Jako člen rady by chtěl být aktivně vidět v médiích. "Záleželo by mi zcela primárně na odpolitizování diskuse o České televizi," zdůraznil před poslanci. Debatu o veřejnoprávních médiích přitom podle něj politizují i různé občanské aktivity.

Želízko v ohni má i Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Kandiduje za ni děkan Jakub Končelík. Zúročit by chtěl právě zkušenosti z univerzity, kde mimo jiné dohlíží na rozpočet a přednáší dějiny médií. Odborně se věnuje například kvantitativní obsahové analýze.

"Za základní nástroje rady považuji, kromě jmenování a odvolání generálního ředitele, pravomoc schvalovat rozpočet, kontrolovat hospodárné využívání zdrojů a majetku, a pravomoc rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele. V těchto třech kompetencích vidím také svou největší způsobilost," řekl poslancům.

Známým jménem je i Zdeněk Šarapatka, kdysi poradce tehdejšího premiéra Miloše Zemana a pozdější publicista, který si vyzkoušel televizní i rozhlasové moderování politických diskusí. Českou televizi při veřejném slyšení kritizoval za přílišné mládí redaktorů zpravodajství nebo za příliš velkolepé kampaně na divizi Nová média. Nelíbí se mu ani to, že rada při hodnocení činnosti televize vychází z podkladů, které jí doručí management. Současný koncept by se do budoucna měl změnit na dozorčí radu, apeloval na zákonodárce.

Po větší průhlednosti České televize volal kandidát Daniel Váňa, který se na olomoucké univerzitě připravuje na doktorát z manipulace ve zpravodajství. "Jsem učitel a jsem tím poznamenaný. Myslím si, že by veřejnoprávní média měla orientovat veřejnost," popsal vystudovaný ekonom své plány v Radě ČT. Poslancům kromě jiného slíbil, že pomůže ke kultivaci vztahu mezi politiky a veřejnoprávními médii.

Kandidát Petr Brod nabídl znalost veřejnoprávních médií zevnitř a mezinárodní zkušenosti. "Mám za sebou více než třicet let novinařiny. Jsem možná jediným novinářem českého původu, který pracoval ve třech jazycích, kromě rodného i v angličtině a němčině."

Zkušenosti sbíral třeba v pořadu BBC Newsnight. Jeho dalším zaměstnavatelem bylo Rádio Svobodná Evropa, po něm působil v deníku Süddeutsche Zeitung.

V České televizi jako externista moderoval Historický magazín, teď zasedá v Etickém panelu ČT, poradním orgánu generálního ředitele Petra Dvořáka. Na tuto funkci by při zvolení do rady rezignoval. Zpravodajství vytkl současnou podobu Událostí, střídmé pojetí ORF nebo ARD je mu prý osobně bližší.

Radním by se mohl stát numismatik Jiří Militký, který by vsadil na selský rozum a zaměřil by se na vyhodnocování toho, jak Česká televize informuje o vědě. Analyzoval by obsah populárně-vědeckých pořadů a tlačil na jejich atraktivnější formu.

"Pokud jde o vyváženost zpravodajství, nikdy není možné dosáhnout absolutně objektivního stavu. Můj osobní názor je, že obecně je prostor k fungování zpravodajství nasměrován dobře," zhodnotil zpravodajství ČT.

"Moje kandidatura může vzbudit otázku, proč se někdo, kdo se věnuje humanitním vědám, uchází o post v Radě České televize. Já sám byl tou nabídkou zaskočen," připustil před poslanci Tomáš Glanc, kterého do televizní rady posílá Asociace režisérů a scenáristů.

V minulosti mimo jiné řídil Český dům v Moskvě a zasedal v radě filmového fondu. Chtěl by podporovat autorskou tvorbu českých profesionálů ve vzdělávací oblasti a porovnávat evropskou výrobu pořadů.

Slíbil, že by dával pozor na transparentní hospodaření a pozornost by věnoval údajnému klientelismu, skryté reklamě a přezaměstnanosti.

Psychiatr, soudní znalec a spisovatel Jaroslav Maxmilián Kašparů se poslancům pochlubil, že je držitelem českého rekordu v počtu akademických titulů. Celkem jich má šest. Nominovala ho Asociace režisérů a scenáristů. "Sám jsem nevěděl proč," připustil.

"Nejsem právník ani ekonom, a těmto věcem, přiznám se, nerozumím," prohlásil. "Právě u televize, kromě školy, se dá očekávat, že v hodnotovém relativismu a bezbřehé povrchnosti bude mít mimořádně důležitý úkol - informuje, a také formuje. A to by byl můj úkol, dát na ty formační cíle." Domácí zpravodajství České televize je podle něj kvalitnější než to zahraniční.

Finálovou patnáctku uzavírá Nikolaj Savický, bývalý ředitel strategického rozvoje České i Slovenské televize. "Nemám tak krásné ideje odpoutané od reality, které mohou předkládat jiní uchazeči," uvedl se před poslanci.

"Česká republika má neuvěřitelné štěstí. Jako jediná z postkomunistických zemí má skutečně fungující televizi veřejné služby, která z 80-90 procent odpovídá standardům," sdělil při veřejném slyšení. Úlohu rady vidí především v kvalifikované oponentuře managementu. 

Do užšího výběru se naopak nedostaly bývalé radní Dana Makrlíková a Helena Fibingerová.