Evropská centrální banka (ECB) zkoumá možnost omezit řeckým bankám přístup k programu nouzového financování (ELA), na němž jsou nyní bankovní instituce v těžce zadlužené zemi zcela závislé. Agentuře Bloomberg to sdělili lidé informovaní o těchto diskusích. Podle nich to souvisí s tím, že v bankovní radě ECB roste odpor proti další pomoci řeckým bankám.

Pracovníci ECB podle zdrojů připravili návrh, podle něhož by se zvýšil odpočet hodnoty cenných papírů, které řecké banky dávají do zástavy proti refinančním úvěrům z ELA. Snížení hodnoty zástav by vedlo k omezení objemu peněz, který by řecké banky mohly čerpat.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Program nouzového financování ELA nabízejí národní centrální banky v eurozóně komerčním bankám, které mají problémy s likviditou. ECB ale stanoví podmínky a limit tohoto financování. Řecké banky mají nyní z ELA k dispozici celkem 74 miliard eur a tento limit ECB letos zatím pravidelně zvyšuje. ECB už dříve zablokovala řeckým bankám přístup ke svým standardním refinančním úvěrům.

Podle zdrojů Bloombergu se o této možnosti v radě ECB zatím oficiálně nejednalo. Může se však o ní začít diskutovat, jestliže řecká vláda své věřitele a ministry financí eurozóny urychleně nepřesvědčí, že bude reformovat ekonomiku, a nezajistí si tím uvolnění dalších úvěrů. Bez nich Řecku hrozí, že v nejbližších týdnech až měsících upadne do platební neschopnosti. V pátek se koná klíčové zasedání ministrů euroskupiny v Rize.

Eurozóna koncem února souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila a čeká na to, až zástupci věřitelů sjednají s Řeckem podobu reforem.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.