Česko a Polsko podepsaly dohodu o spolupráci v oblasti vodního hospodářství podél hranic. Při příležitosti česko-polských mezivládních konzultací v Praze ji stvrdili ministři životního prostředí obou zemí Maciej Grabowski a Richard Brabec (ANO), podle něhož dohoda zrychlí společnou reakci při povodních nebo znečištění vodních toků.

Ministři jednali také o výkupu kovů či ochraně ovzduší v Moravskoslezském kraji a polském Slezsku.

Kromě problematiky životního prostředí se účastníci třetích česko-polských mezivládních konzultací věnovali spolupráci obou zemí v energetice a dopravě.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) chtějí obě země během roku 2016 předložit v Bruselu společnou žádost o financování budoucího propojení české rychlostní silnice R11 s polskou S3.

Dohoda o spolupráci na hraničních vodách nahrazuje dosud platnou úmluvu o vodním hospodářství na hraničních vodách mezi Československem a Polskem z roku 1958.

Podle českého ministerstva životního prostředí nová smlouva více zohledňuje ochranu vod před znečištěním, ochranu jakosti a množství vod a ochranu před povodněmi. Dohoda také zřizuje Česko-polskou komisi pro hraniční vody.

"Podle nové úmluvy bude významným způsobem řešena velmi rychlá reakce obou stran v případě ohrožení kvality povrchových i podzemních vod na hraničních tocích nebo aktivní spolupráce v případě výstavby protipovodňových opatření či reakce v případě nedostatku vody," přiblížil dohodu novinářům Brabec.

S polským kolegou se český ministr životního prostředí domluvil také na spolupráci v otázce výkupu kovů, který Polsko na rozdíl od Česka zatím nemá regulovaný.

V Polsku prý tento výkup neprovázejí kriminální aktivity, kdyby ale Varšava zaznamenala zvýšený vývoz kovového šrotu do země, začala by podle dohody konat česká celní správa.

Grabowski podle Brabce také projevil zájem o české kotlíkové dotace na výměnu starých kotlů. V Polsku funguje podobný, ale méně ambiciózní projekt a podle Grabowského by se Poláci mohli tím českým inspirovat. ČR plánuje dát z evropských peněz devět miliard korun na výměnu až 80 000 neekologických kotlů.

Česko a Polsko podepsaly také memorandum o spolupráci v oblasti zemního plynu s cílem propojit plynárenské sítě obou zemí v rámci projektu Stork II.

Propojovat chtějí obě země i svou dálniční síť, konkrétně českou R11 a S3 na Trutnovsku.

"Pro to, abychom se mohli ucházet o prostředky z evropského nástroje na propojení, to znamená z fondu CEF, je důležité, abychom podali společnou žádost během roku 2016," uvedl Sobotka.

Polská premiérka Ewa Kopaczová nicméně zdůraznila, že by obě strany měly na svých úsecích intenzivně pracovat už před podáním společné žádosti.

Lepší spolupráce i v oblasti potravin

Česko a Polsko se podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) dohodly také na úzké spolupráci kontrolních orgánů, které v obou zemích dohlížejí na kvalitu potravin. Mají do budoucna lépe komunikovat a vyměňovat si informace o vadných potravinách.

"Dohodli jsme se na tom, že by naše dozorové a kontrolní orgány měly být ve velmi těsném kontaktu, měly by spolu komunikovat, měly by se upozorňovat na jednotlivé případy, pokud dojde k záchytu - ať už na polské nebo české straně - potravin, které jsou nějakým způsobem vadné," řekl Sobotka novinářům u Karlova mostu v Praze, který předtím ukázal polské premiérce Ewě Kopaczové.

Cílem zlepšené spolupráce, o níž hovořil právě s polskou premiérkou, má podle Sobotky být lepší ochrana spotřebitelů v Česku i v Polsku a poskytování maxima objektivních informací, aby se nezavdávala příčina k vytváření různých kampaní.

Diskuzi o bezpečnosti potravin znovu rozvířilo páteční oznámení Státní veterinární správy (SVS), která nechala stáhnout z trhu zásilku více než deseti tun mraženého kuřecího masa z Polska kvůli výskytu bakterií salmonely.

Související