Propojení hudby s politikou je pro nás po čtvrtstoletí relativního klidu poměrně nová věc. Angažmá ruského dirigenta Valerije Gergijeva, který výrazně podporuje politiku Vladimira Putina, v České filharmonii proto vyvolalo polemiku v pátečních Hospodářských novinách. Umělecké instituce, které stály od sametové revoluce tak trochu mimo politické dění, se vlivem stupňujícího se konfliktu na Ukrajině dostávají do situace, v níž se jejich vedení musí rozhodovat, jak se zachová ke konkrétním umělcům.

Spolupráce s dirigentem Gergijevem se nerodila snadno. Na jedné straně vynikající umělec, žádaný od New Yorku po Mnichov, na straně druhé výrazná politická figura, muž, který v médiích nekompromisně obhajuje politiku ruského prezidenta Putina. Pozvat, či nepozvat? Podobné dilema řeší nyní newyorská Metropolitní opera, Londýnský symfonický orchestr a nejvíce asi Mnichovská filharmonie, kde se Gergijev stane šéfdirigentem. Ani Česká filharmonie nežije ve vakuu. Našemu rozhodnutí předcházela řada konzultací se zahraničními kolegy. Z Mnichova, New Yorku i Londýna.

Ze všech názorů, které jsme v těchto diskusích slyšeli, mi utkvěl jeden. S newyorským kolegou jsme hovořili o dopadu, který může mít bojkot Gergijeva, a o důsledcích, které může mít naopak jeho angažování. Sám se nakonec přiklonil k jeho pozvání, které zdůvodnil slovy: „Vždycky je lepší vést dialog, dokud to má ještě smysl.“ Odkazoval tím na výrok dalajlamy, že jedinou cestou, jak vyřešit lidské problémy, je právě dialog. Souhlasím s tím, že není možné zcela oddělit uměleckou osobnost od jejích politických názorů, i když je nevyjadřuje na pódiu. Jsem však také přesvědčen, že Česká filharmonie má zachovávat otevřenou uměleckou platformu.

Ze zahraničních umělců v příští sezoně bude nejvíce spolupracovat se Semjonem Byčkovem, ruským dirigentem židovského původu, který emigroval po drtivém tlaku KGB a stal se americkým občanem. Sólistkou České filharmonie bude také finská sopranistka Karita Mattila, která nedávno odmítla vystoupit s Gergijevem na stejném pódiu.

Domnívám se, že zrušení angažmá Gergijeva by bylo gestem, jistě efektním, které by však jakýkoli pomyslný dialog ukončilo. Ten skutečný rozhovor o jeho politických postojích jsme vedli už v červnu 2014. Valerij Gergijev v něm byl překvapivě otevřený a odhalil dost z osobních kořenů svého vztahu s ruským prezidentem, které sahají hluboko do minulosti. V lednu 2016 chceme v našem dialogu pokračovat. Podobně jako v rozhovorech s Karitou Mattilou nebo Semjonem Byčkovem.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru