„Srdce každého civilisty pookřeje, když má možnost diskutovat nad novým občanským zákoníkem, který otevírá řadu otázek,“ zahájila konferenci nová děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Markéta Selucká a sama avizovala, že jí řada z probíraných témat jako civilistku zajímá. A to hned první z diskutovaných témat, kterého se ujal advokát Petr Měšťánek z Kinstellar: Lze si sjednat režim jednostranné změny obchodních podmínek i u smluv, které nesplňují podmínky § 1752 NOZ?

„Pochybnosti a otázky tu vznikají proto, že se do zákoníku dostalo ustanovení, které jsme tam nechtěli,“ řekl profesor Karel Eliáš. „Nemohu se dost dobře oprostit od myšlenky, že vnikne-li smlouva z vůle obou stran, z jejich vůle by také měla být měněna. Generální přístup k řešení této otázky by měl být spíše negativní. Co když si strany přesto ujednají pro některou z nich jednostranně změnit obchodní podmínky? Relativní neplatnost,“ dodal.

V zásadě s ním souhlasil také Filip Melzer z Univerzity Palackého v Olomouci. „Je pravda, že si strany mohou sjednat kontraktační proces tak, jak jim vyhovuje. Dispozitivnost má základní meze, a těmi je konsenzus stran. Pokud si strany dohodnou, že bude některá otázka přenechána libovolně na úvaze jedné ze stran, pak obsahem smlouvy bude to, co já se později rozhodnu, co bude obsahem smlouvy,“ řekl Melzer.

Děkanka Markéta Selucká se pak zamyslela nad libovůlí druhé smluvní strany v otázce změn všeobecných obchodních podmínek.„Střetává se nám tu princip právní jistoty, spravedlnosti a účelnosti. Řešení musí najít optimalizaci mezi střetem těchto přístupů. V řadě případů bych viděl možnost změnit podmínky, ale druhá strana má pak právo odstoupit od smlouvy,“ dodal profesor Petr Hajn z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Pokud společenská smlouva mlčí ve věci možnosti vlastnictví více podílů, může společník nabýt další podíl stejného druhu bez předchozí změny společenská smlouvy? „Nemám vůbec žádnou pochybnost o tom, že původní podíl společníka v případě, že nabude další podíl na téže společnosti s ručením omezením, přiroste,“ řekl profesor Eliáš s tím, že to podle něj vyplývá z řady ustanovení. V praxi ale podle přednášejícího Jana Juroška z Kinstellar v této otázce problémy vznikají.

Mazi další témata konference Obczan.cz patřil například rozsah v jakém odpovídá dodavatel za újmu způsobenou poddodavatelem anebo pravidla o střetu zájmu podle ZOK v souvislosti se společníkem/akcionářem kapitálové obchodní korporace.

Shrnutí diskuze z webu obczan.cz naleznete v květnovém vydání měsíčníku Právní rádce.

Související