Papež František při nedělní mši ve Vatikánské bazilice použil výraz „genocida“ pro masakry Arménů, které vypukly v Turecku před 100 lety. Může to silně poškodit diplomatické vztahy Vatikánu s Ankarou. Turecké ministerstvo zahraničí si ihned předvolalo vatikánského velvyslance, aby protestovalo. Při setkání s ambasadorem vyjádřili Turci svou „hlubokou lítost a zklamání“ nad papežovými slovy, informovaly světové tiskové agentury.

„V minulém století naše lidská rodina překonala tři obrovské a bezpříkladné tragédie. První, která bývá považována za první genocidu 20. století, postihla arménský lid,“ uvedl František citující dokument, který podle AFP v roce 2001 podepsali tehdejší papež Jan Pavel II. a tehdejší arménský patriarcha. „Další dvě spáchal nacismus a stalinismus. I později došlo na masové vyhlazování, například v Kambodži, Rwandě, Burundi a Bosně,“ dodal.

Ačkoli Jan Pavel II. použil výraz genocida v dokumentu a Jorge Bergoglio (František) jej také několikrát užil, než se stal před dvěma lety papežem, bylo to v neděli poprvé, co tento termín zazněl z úst hlavy katolické církve na veřejnosti.

Turecko později oznámilo, že se rozhodlo stáhnout svého velvyslance ve Vatikánu do Ankary ke konzultacím, což je v diplomatické praxi gesto považované za vyjádření protestu.

František sloužil mši pro arménské věřící – spolu s papežem se jí účastnil arménský patriarcha Nerses Bedros XIX Tarmouni. Přítomen byl rovněž arménský prezident Serž Sargsjan. Arméni odhadují, že obětí masakrů v letech 1915 až 1917 na sklonku Osmanské říše se stalo 1,5 milionu jejich krajanů. Za genocidu to uznala dvacítka zemí včetně Francie, Itálie, Ruska či Slovenska.