Farmaceutický průmysl v Česku zažívá od začátku roku personální rošády. Změny ve vrcholovém vedení od nového roku učinily dvě významné farmaceutické firmy. V únoru vyměnily šéfa japonská Astellas Pharma a naposledy minulý týden také švýcarská společnost Roche.

V čele zmíněných firem dosud byli Češi. Zahraniční matky je ale nyní po dlouhých letech nahrazují zahraničními kolegy. Podle insiderů z oboru to ukazuje na to, že farmaceutický průmysl, který poslední roky spíše stagnuje, prochází řadou změn.

„Do Česka už se neposílají druhořadí manažeři. Přicházejí cizinci, kteří jsou schopni prosazovat zásadní změny, kterými průmysl prochází,“ soudí Jakub Dvořáček, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, která v Česku sdružuje firmy z oboru.

Hříšníci trhu

Nedávné pokuty pro farmaceutické firmy

 Nejčastěji pokutovány za porušování zákona o regulaci reklamy, který má být ještě zpřísněn, byly podle statistik SÚKL za poslední dva roky farmaceutické firmy Teva a Zentiva. Společnosti Teva loni na podzim úřad udělil historicky vůbec největší pokutu ve výši 950 tisíc korun. V průběhu let 2011 až 2014 měla platit štědré odměny lékařům (až v řádu statisíců) za účast na odborných studiích. Už loni na jaře musela Teva navíc zaplatit 200 tisíc korun za inzerci na léčivý přípravek Orlistat Teva, která nesplňovala náležitosti plynoucí ze zákona. Zentiva v uplynulých dvou letech zaplatila dvě pokuty v celkové výši 400 tisíc korun kvůli nepotvrzeným reklamním tvrzením o některých svých přípravcích. Podplácení lékařů v Česku stálo v roce 2012 místo tehdejšího šéfa české pobočky amerického gigantu Pfizer.

Dnes stagnující průmysl se rozloučil hned s několika matadory, kteří v Česku zažili období růstu. Tito lidé také pamatují dobu, kdy firmy platily – často velmi štědře – lékaře za spolupráci.

Například Luboš Chadim vedl pobočku Astellas Pharma v Česku deset let. Celých patnáct let šéfoval v tuzemsku Tomáš Votruba konkurenční firmě Roche, která je aktivní zejména v léčbě pacientů s onkologickými onemocněními.

Jeden z nejdéle sloužících „generálů“ oboru pracoval už v 90. letech v zahraniční firmě Zeneca Pharmaceuticals. Před Roche­ také rok působil ve funkci prezidenta společnosti AstraZeneca. Votrubu ve funkci před týdnem nahradila Christiane Hamacherová – manažerka, která dříve vedla třeba norský byznys Roche.

„Směřování firmy v Česku by nemělo být touto změnou nijak ovlivněno,“ uvedl mluvčí Roche Jiří Pešina.

Realitou je, že nejen Roche, ale celý průmysl teď musí v Česku reagovat na novinky v podobě dobrovolných i legislativních závazků. „V těchto firmách probíhá zásadní proměna myšlení,“ říká Dvořáček.

I v Česku je nyní snaha co nejvíce obnažit vztahy mezi farmaceutickým průmyslem a doktory. Po vzoru USA tu třeba vzniká on-line katalog, v němž bude veřejnost podle jména lékaře moci dohledat, s jakou farmaceutickou firmou a za jakých finančních podmínek spolupracuje. „Sbíráme data a souhlasy lékařů,“ uvedl Dvořáček z AIFP, která databázi buduje.

K výzvě se zavázaly desítky farmaceutických firem z oboru, a to jak největších výrobců originálních léků, tak producentů generických léčiv. Některá velká jména ale stále chybí – například známý výrobce generik Krka se k iniciativě zatím nepřipojil.

Zřídit podobnou databázi ze zákona se pokoušel už ministr zdravotnictví Nečasovy vlády Leoš Heger. Narazil ale na nesouhlas Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Farmaceutické firmy teď očekávají, že současní tvůrci zákonů přijdou s novými regulacemi, které se jich dotknou. Sněmovna tento měsíc vrátila k přepracování jiný Hegerův návrh – novelu o regulaci reklamy. Ta chtěla mimo jiné zvýšit pokuty za porušení zákazů propagace léků, které se dosud pohybovaly maximálně v řádu statisíců korun. Sněmovna žádá ještě striktnější návrh, který dohlédne i na vztah mezi farmaceutickými firmami a nemocnicemi či pojišťovnami. Mluví se také o vybudování tzv. transparenčního registru, který by odkryl veškeré smlouvy všech zúčastněných stran.

Farmaceutický sektor v Česku a celé střední Evropě poslední roky spíše stagnuje. Firmy si stěžují na nízké ceny léků a pomalé uvádění nových produktů na zdejší trh, které podle nich brzdí pojišťovny. Na trhu se ročně protočí kolem 56 miliard korun. „Tržby průmyslu meziročně klesají o jedno až dvě procenta. Profitabilita ale klesá mnohem rychleji,“ upozornil Dvořáček.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru