Čečenec Zaur Dadajev, který je obviněn z vraždy opozičního ruského politika Borise Němcova, ve středu před soudem odvolal své dřívější přiznání. Tvrdí, že byl nejprve unesen, vězněn bez vznesení obvinění a mučením donucen přiznat se ke zločinu. Dadajev, stejně jako čtyři další obvinění Čečenci, však zůstává ve vazbě.

"Neznámí lidé mě 5. března unesli. Nevím, kde jsem byl, kde mě věznili. Až 7. března mi bylo už vyšetřovateli oznámeno, že jsem byl zatčen," řekl Dadajev u soudu. "Do té doby mi říkali, co a jak mám říkat," tvrdil podle agentury Interfax s tím, že právě takto a mezi 5. a 7. březnem byl donucen se k vraždě přiznat. Připomněl rovněž, že údajný očitý svědek vraždy jej nerozpoznal, a řekl také, že má na dobu vraždy alibi.

O podezření, že Dadajev byl mučen, již dříve hovořili ruští ochránci lidských práv, kteří obviněného navštívili ve vazbě. Prý byl dva dny držen o hladu, spoutaný a mučený elektrickým proudem. Stopy po zraněních prý byly ještě patrné, nicméně podle aktivistů úřady nebyly ochotné stížnosti prověřit. Naopak sami aktivisté čelili výhrůžkám vyšetřovatelů, podle kterých bránili vyšetřování případu.

Nyní vyšetřovatelé ujišťují, že Dadajevovy stížnosti budou prozkoumány. Prokuratura prý ale žádnou stížnost nedostala.

Interfax připomněl, že obvinění pěti Čečenců z Němcovovy vraždy se zprvu opíralo právě o Dadajevovo přiznání. Nyní vyšetřovatelé prohlašují, že Dadajeva z vraždy usvědčují i výpovědi svědků a výsledky expertiz.

Soud přiznal procedurální pochybení při vzetí do vazby tří z pěti obviněných, nicméně všechny za mřížemi ponechal.

Bývalý ruský vicepremiér, opoziční předák Boris Němcov, byl zastřelen šesti ranami do zad v noci na 28. února na mostu poblíž Kremlu, když se vracel se svou ukrajinskou přítelkyní z večeře do svého bytu.

Dadajev, jehož policie označuje za bezprostředního vykonavatele činu, prý Němcova nenáviděl kvůli jeho kritice atentátu na redakci francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo. Většina pachatelů prý působila v čečenské bezpečnostní jednotce, takzvaném praporu Sever.

Mezi ruskými experty se spekuluje, zda "čečenská stopa" nevede až k čečenskému vládci Ramzanu Kadyrovovi nebo zda nejde o spiknutí ruských tajných služeb, soupeřících mezi sebou a také s Kadyrovem o přízeň ruského prezidenta Vladimira Putina. Mnozí Němcovovi kolegové jsou vůči "čečenské stopě" skeptičtí a tvrdí, že v přísně střeženém okolí Kremlu prý nešlo vraždu spáchat bez svolení shora.

Související