Obě Češky unesené v roce 2013 v Pákistánu jsou na svobodě, dorazily do Česka a jsou nyní s rodinami. Informaci potvrdil i premiér Bohuslav Sobotka.

"Jsem velmi rád, že mohu potvrdit, že se v sobotu ráno vrátily do České republiky Antonie Chrástecká a Hana Humpálová, děvčata unesená před dvěma lety v Pákistánu. Za to, že jsou zpátky se svými rodinami, vděčí humanitární akci realizované tureckou neziskovou organizací IHH," řekl premiér a popřál oběma dívkám šťastný návrat do civilního života.

Sobotka rovněž potvrdil, že za záchrannou akcí stála turecká humanitární organizace IHH.

Turecká zpravodajská agentura Anadolu uvedla, že ženy v pátek překročily turecké hranice. Podle IHH byly dívky na tureckém území již 20. března.

Ministr vnitra Milan Chovanec naznačil, že Česká republika za ženy nezaplatila výkupné.

Dívky promluvily do médií

"Pořád nemůžu uvěřit tomu, že jsem tady. Dokonce i teď se bojím, že je to jen sen," citovala agentura Anadolu Chrásteckou. "Být pryč od rodiny bylo opravdu těžké. Od první chvíle, kdy mě unesli, jsem s ní chtěla být. Teď jsem hrozně šťastná a nadšená," dodala.

"V době našeho dvouletého zajetí jsme nevěděly, kdo nás zajal. Nejenže nám neřekli, kdo jsou, ale nevíme ani, proč nás dva roky zadržovali. Bylo to velice těžké. Poprvé v životě jsme viděly zbraně a ozbrojené muže. Střílelo se tam a vybuchovaly tam bomby. Ale časem jsme si na to zvykly," popsala věznění Humpálová.

"Měly jsme víc než dost času na přemýšlení. Myslely jsme na naše rodiny a držely jsme se naděje, že jednoho dne nás osvobodí. Poprvé za dva roky jsme viděly slunce a kolem sebe rozesmáté lidi," dodala.

Agentura Anadolu napsala, že Češky unesla ozbrojená skupina napojená na teroristickou síť al-Káida.

Také pákistánský novinář Vahíd Chalfe z pákistánského deníku Dawn koncem února řekl, že za únosem mohla stát al-Káida. Usuzoval tak na základě jednoho ze zveřejněných videí, v němž se Češky přimlouvaly za propuštění pákistánské lékařky Áfíi Siddíkíové, vězněné v USA.

"Možná byly uneseny pro nějaký jiný důvod, ale podle mě se dostaly do rukou lidí, kteří jsou přímo napojeni na al-Káidu. Mohl je unést třeba Tálibán a předat al-Káidě," uvažoval Chalfe rovněž na základě znalosti prostředí v Balúčistánu a skupin, které tam operují.

Zástupce IHH Izzet Şahin nicméně uvedl, že o tom nemá dost informací. Podle něj šlo o "ozbrojenou ilegální skupinu, ale není tak jasné, že byli napojeni na nějakou jinou dobře známou organizaci".

Podle pondělního čísla týdeníku Respekt lidé zasvěcení do vyjednávání tvrdí, že mělo jít o menší skupinu operující na území kontrolovaného pákistánským Tálibánem, ale ne přímo Tálibán.

Vyjednávání o propuštění s únosci dva měsíce intenzivně vedla organizace IHH. Podle jejího zástupce Izzeta Sahina, který se v jednáních angažoval, organizaci kontaktovaly přímo matky unesených žen před dvěma měsíci poté, co prý vyčerpaly všechny ostatní možnosti.

"Využili jsme všechny prostředky, které jsme měli k dispozici, abychom je dostali zpět. V pátek jsme je bezpečně předali jejich rodinám," uvedl Sahin.

Dívky byly vězněny spolu s dalšími rukojmími. Sahin ČT sdělil, že IHH s únosci komunikovala skrze jimi vyslaného prostředníka.

Deník Millyet napsal, že zástupci IHH dokázali kontaktovat ozbrojenou skupinu, která dívky držela. Ve vyjednávání hrál prý velkou roli i zdravotní stav žen, který vyžadoval nasazení léků. Nakonec se obě podařilo dostat do východoturecké provincie Van, odkud podle deníku Hürriyet odletěly zvláštním letadlem do České republiky.

Raduje se česká diplomacie i veřejnost 

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek pro Českou televizi sdělil, že je v prvé řadě rád, že diplomatická mise byla úspěšná. Podrobnosti komentovat nechtěl.

"Pan prezident byl o propuštění dívek informován. Je to pro něj velmi radostná zpráva. V této souvislosti děkuje charitativní organizaci IHH," napsal na Twitter mluvčí Miloše Zemana Jiří Ovčáček.

Osvobození dvou Češek momentálně řeší ministr vnitra Chovanec s prezidentem Zemanem, za kterým přijel do Lán na předem smluvenou schůzku týkající se terorismu. Chovanec při příjezdu České televizi sdělil, že "česká strana s teroristy nevyjednává ani neplatí výkupné". Dodal, že největší zásluhu na osvobození dívek má IHH.

"Česká republika s teroristy neobchoduje," zopakoval v Událostech ČT také ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

S radostí reagovali na zprávu o propuštění dvou unesených Češek zástupci českých humanitárních organizací.

Podle nich se pracovníkům v krizových oblastech a různých zemích světa daří s místními navázat dobré vztahy a získat si jejich důvěru, a to díky nezištné pomoci. Mohou tak v podobných případech přispět k hledání řešení.

Informace o návratu Antonie a Hanky do Česka nadchla také kamaráda jedné z nich, Michala Najmana, který spolu s dalšími na podporu dívek založil facebookovou komunitu a webovou stránku. "Jsme šokováni, nadšeni a rozlila se námi úleva a euforie. Nic jsme netušili," sdělil Najman. Zároveň řekl, že nikdy nepřestal věřit, že se obě dívky dostanou v pořádku domů.

"Se ženou jsme byli šokováni a nebyli jsme ani schopni slov. Je to ohromné vysvobození a zároveň nejlepší zpráva roku. Naše modlitby se vyplnily. Věřil jsem, že se to podaří, protože kdyby ne, tak by s tímhle světem bylo něco v nepořádku," řekl Najman, který chce stránku nadále provozovat jako fórum. 

Experti hovoří o možných traumatech

Sociolog Jaroslav Sýkora v rozhovoru pro ČT uvedl, že v tuto chvíli nelze odhadnout, v jakém psychickém a fyziologickém stavu obě dívky jsou. Nejdůležitější teď bude, aby se Češky začlenily zpět do běžné společnosti. 

Primář psychologického oddělení ve Vojenské nemocnici Brno Jiří Brančík ČT sdělil, že věznění muselo na dívkách zanechat následky.

Vyrovnávání se s traumaty je podle Brančíka individuální a nelze odhadnout, jak dlouho bude začlenění do společnosti Haně a Antonii trvat. Je možné, že se u dívek vyskytnou poruchy spánku, sociálních kontaktů nebo vztahu k sobě samým. Brančík zdůraznil, že by na dívky neměl být vyvíjen tlak ze strany médií a veřejnosti. "Snadné to nebude," uzavřel Brančík.

Antonie a Hana byly uneseny 13. března 2013, když přejížděly z Íránu do Indie.

Vybraly si mezi cestovateli oblíbenou trasu přes provincii Balúčistán, kde si zaplatily převoz autobusem i strážce s kalašnikovem, který je měl doprovázet.

Zhruba po dvou hodinách jízdy vůz přepadli ozbrojení muži a ženy. Řidič uvedl, že na palubu vniklo 12 ozbrojených mužů. Únosci na sobě měli uniformy pohraniční policie a oznámili, že mají za úkol obě dívky zadržet. Následně je násilím přinutili nastoupit do automobilu, který dál pokračoval směrem do Afghánistánu. (Video, na kterém se dívky objevily poprvé během svého zajetí, najdete ZDE.)

Na internetu se později objevily dva videozáznamy s unesenými: první v červnu 2013 a druhý o čtyři měsíce později. Česká diplomacie byla na informace o případných vyjednáváních po celou dobu velmi skoupá. Prezident Miloš Zeman ale několikrát řekl, že jednání probíhají.

Podle informací z pondělního čísla týdeníku Respekt byl do akce na záchranu dívek zapojen i Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, Vojenské zpravodajství nebo Útvar rychlého nasazení. Přímo na území Pákistánu měl také operovat několikačlenný tým české rozvědky, avšak bez větších úspěchů.

Jde totiž o velmi komplikované, vesměs vesnické a značně konzervativní prostředí v horách, kde je účinnější zpravodajská práce závislá na kontaktech v místní kmenové společnosti, píše Respekt.

Respekt: Únosci žádali dva miliony dolarů

Podle informací týdeníku Respekt dorazilo v druhé polovině roku do Česka rovněž další video, tentokrát určené pouze vyjednávačům a rodinám, které potvrzovalo, že ženy stále žijí. Další pak přišlo zhruba před dvěma měsíci.

Únosci zároveň umožnili, aby rodiny mohly poslat dívkám boty nebo knížky. Přitom měnili své požadavky. Jednou trvali na propuštění zmíněné pákistánské lékařky, jindy požadovali peníze. Nejprve dvacet milionů dolarů, posléze částku snižovali.

Česká vláda odmítá, že by za propuštění dívek platila. Podle informací Respektu ale Sobotkův kabinet o uvolnění peněz na zaplacení výkupného jednal. Zda došlo k předání a v jaké výši, není zatím jasné. Zdroj Respektu z diplomatických kruhů prohlásil, že se mluvilo zhruba o částce dvou milionů dolarů.

Neziskovka IHH pomáhá od 90. let

Nadace pro lidská práva a svobody a humanitární pomoc (IHH) je nevládní turecká organizace. Založená byla v roce 1992 a oficiálně registrovaná v roce 1995.

Původně byla vytvořena na pomoc bosenským Muslimům v polovině 90. let. Později ale rozšířila své aktivity do řady zemí světa. Nyní operuje téměř na všech kontinentech.

Poskytuje sociální a zdravotní pomoc a angažuje se i ve vzdělávacích a kulturních programech.

Většina jejích pracovníků jsou turečtí muslimové, operující ve více než stovce zemí světa.

V Africe například od roku 2007 vede projekt Africa Cataract Project, v rámci kterého turečtí lékaři a sestry provádí v deseti afrických zemích zdarma operace šedého zákalu. V roce 2010 poslala dvě letadla s pomocí na Haiti, které tehdy postihlo jedno z nejhorších zemětřesení v historii - vyžádalo si asi 230 tisíc obětí. Humanitární pomoc a pracovníky poslala také do Japonska po ničivém zemětřesení a přívalové vlně tsunami v roce 2011. IHH se mimo jiné angažuje v pomoci Palestincům, jimž v roce 2010 vypravila lodě s pomocí do Pásma Gazy.

IHH má nadstandardně dobré kontakty s umírněnými islamisty, díky kterým je schopna pracovat velice efektivně. Jedná se o největší muslimskou organizaci humanitárního charakteru.

Případ Hany Humpálové a Antonie Chrástecké není u nás za posledních 20 let ojedinělý. V minulosti byli zajati například čeští diplomaté, novináři, pozorovatelé při OSN nebo humanitární pracovníci.

Naposledy byl letos 24. března po útoku islámských radikálů na ropné pole Ghaní v Libyi unesen Čech pracující pro cateringovou společnost. Jeho osud je stále nejasný.