Už o více než pět miliard korun přišli obyvatelé a firmy z Prahy – a vlastně i celého Česka – tím, že se neustále oddaluje zprovoznění tunelu Blanka. Peníze by jim samozřejmě nepřišly přímo do kapes, jde ale o přínos ze zrychlení dopravy, úbytku hluku či snížení emisí. Veškeré dopady se totiž dají převést na peníze.

Na tyto výpočty existuje metodika, kterou Česko přejalo z Evropské unie. "Výnosnost by měla být 5,5 procenta, aby se vyplatilo tu stavbu dělat," uvádí expert Ředitelství silnic a dálnic na plánování staveb Miloš Čihák. Zjednodušeně se dá popsat jako zhodnocení peněz vložených do výstavby během 30 let.

V případě Blanky by to při konzervativním výpočtu, kdy se počítá původní cena tunelového komplexu z veřejné soutěže (28 miliard korun), znamenalo 1,5 miliardy korun ročně. Za tři a půl roku, které uplynuly od původního termínu uvedení do provozu, se dostáváme ke zmíněným pěti miliardám.

Pro výpočet se použijí dvě situace – současná a po zprovoznění stavby. Počítají se desítky položek, od počtu aut přes dobu strávenou na cestě až po ztráty způsobené dopravními nehodami. Třeba i to, kolik řidiči ušetří času, když nemusejí kličkovat ucpanými ulicemi, ale jedou podstatně kratší dobu.

Jedna ušetřená hodina znamená pro dodávku 283 korun za hodinu, pro kamion 1029 korun. Za každého cestujícího se pak za ztrátu jeho času počítá s 272 korunami za hodinu. U nových staveb je většinou méně nehod – i to se přepočítá na peníze. Třeba jedna havárie s úmrtím znamená pro společnost škodu zhruba 22 milionů korun, s běžným zraněním pak od 1,5 do 1,8 milionu podle druhu silnice.

1,5 MILIARDY

korun je odhadovaná výnosnost tunelu Blanka ročně.

Připočítávají se ještě méně hmatatelné věci – například hluk či emise, které působí na lidi bydlící v těsném sousedství uvedené komunikace. Třeba hluk 51 decibelů je ohodnocen 258 korunami na osobu ročně, 71 decibelů pak "škodí" za 7488 korun.

V případě, že se doprava z hlučné tepny, kolem které bydlí tisíc lidí, přesune na novou silnici mimo zástavbu, tak to v případě původních 71 decibelů "zlepší život" o 7,5 milionu korun. Svoji cenu – opět rozdílnou – mají i částice prachu. Jedna tuna těchto emisí v centrech měst má "cenu" 20,2 milionu korun, na venkově pak "jen" 3,5 milionu. Výnosnost by měla být 5,5 procenta, aby se vyplatilo stavbu dělat.

Související