Za loňský rok české státní instituce vydaly v rámci restitucí 23 639 pozemků, tedy necelou čtvrtinu z požadovaných zhruba 112 tisíc pozemků. Státním úřadům se tak nedaří plnit zákonem stanovené lhůty. Církvím se vrátilo také 403 staveb a 4426 položek movitého majetku. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnilo ministerstvo kultury na svém webu.
"MK sice vypracovalo zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, ale proces vydávání nijak neřídí ani nekoordinuje," uvedla k k údajům mluvčí úřadu Simona Cigánková.
K celkem vydanému majetku je třeba připočítat 119 pozemků, pět staveb a dva kusy movitého majetku, které byly vydány v roce 2013. Z hlediska typu pozemků tvoří největší podíl vydaných, přes 10 tisíc pozemků, zahrady, louky a pastviny. Lesních pozemků bylo vydáno 6765. Ze čtyř stovek staveb tvoří 116 položek bytové domy a bytové jednotky. Některé instituce již posoudily většinu žádostí, které církve podaly, některé sporné případy se ale ještě budou řešit u soudů.
Instituce, které státní majetek vydávají, byť jde třeba o jediný pozemek, musejí každý rok ke konci února zaslat MK přehled o tomto majetku. Ministerstvo v úterý v tiskové zprávě uvedlo, že o vykazování vydaného majetku prostřednictvím formulářů požádal Český statistický úřad (ČSÚ). Podoba formuláře je daná dohodou mezi ČSÚ a ministerstvem financí a neobsahuje údaje o výměrách vydaných pozemků. Přehledy za loňský rok zaslalo 37 institucí, nejsou mezi nimi jen velké státní organizace, ale i některé krajské instituce, podniky v likvidaci, nemocnice nebo škola.
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi začal platit 1. ledna 2013. Církve měly rok na podání žádostí, nakonec jich bylo přes 5 tisíc a týkaly se více než 100 tisíc pozemků, téměř 2000 staveb včetně několika památek a stovek uměleckých děl. Nejvíce žádostí dostaly Lesy ČR a Státní pozemkový úřad. Podle zákona měly být do půl roku od obdržení výzvy k vydání majetku uzavřeny dohody. Nejzazší tento termín uplynul v polovině loňského roku. I s následnou půlroční lhůtou na správní řízení tak nejsou zákonné termíny dodrženy.
Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun za majetek, který nemůže být vydán, neboť již dnes není v majetku státu. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím, zákon tedy znamená také odluku církve od státu.
K nejvýznamnějším položkám, které už stát v rámci restitucí vydal, patří třeba Santiniho kostel v Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou či několik středověkých a barokních uměleckých děl ze sbírek Národní galerie. Pravděpodobné je vydání zámku v Kroměříži. Národní památkový úřad ale odmítl vydat Německému řádu hrad Bouzov. Řád se chce proti rozhodnutí bránit soudní cestou. Na soud se už také obrátilo brněnské biskupství, neboť farnosti Veverská Bítýška na Brněnsku Národní galerie odmítla vydat gotickou Madonu z Veveří.
Poté, co stát odmítne žádosti o vydání majetku vyhovět s tím, že má o oprávnění pochybnosti, řeší se sporné případy ve správním řízení. Správní řízení nastává i tehdy, pokud úřady nestihly v zákonné době rozhodnutí vydat. Některé případy se ale poté dostanou k soudům, zejména ty, které jsou komplikované kvůli historickým okolnostem a nedostatku důkazních materiálů.
Lesy ČR třeba z požadovaných 140 tisíc hektarů lesů odmítly vydat zhruba 60 tisíc hektarů, u nichž pochybují o oprávněnosti nároku. Ve správním řízení bude vydání těchto pozemků řešit Státní pozemkový úřad. Dalších 60 tisíc hektarů Lesy ČR vydaly.
