Loni z toho byl mezinárodní skandál, letos se mu Miloš Zeman nejspíš vyhne. V září nezamíří na řecký ostrov Rhodos, kde blízký přítel Vladimira Putina, šéf ruských železnic Vladimir Jakunin, pořádá konferenci Dialog civilizací. "Pokud termín této konference bude spadat v jeden z termínů Valného shromáždění OSN, nebudu se moci konference zúčastnit, protože pojedu na zasedání Valného shromáždění," řekl český prezident.

Takový souběh je velmi pravděpodobný, navíc k němu došlo už loni. Tehdy ale Zeman vyrazil do Středomoří. Svůj projev na akci, jejíž pořadatel patří do nejužšího Putinova kruhu a na nějž uvalily USA finanční sankce, česká hlava státu uvedla slovy: "Vážení kolegové, navštěvuji Rhodos dnes již po osmé. Dříve jako důchodce, dnes jako prezident." V New Yorku, ústředí OSN, v téže chvíli řešili světoví státníci stupňující se krizi na Ukrajině. Česko tam reprezentoval šéf diplomacie Lubomír Zaorálek.

Chybí zajatí vojáci

Co ho přimělo ke změně názoru, že dá přednost OSN před Jakuninem, prezident nevysvětlil. Podle všeho to ale není kvůli tomu, že by upravil svůj pohled na dění na Ukrajině - i nadále totiž říká, že nevěří tomu, že by se v bojích na východě země angažovali Rusové.

"Ukázal už někdo v televizi jediného zajatého ruského vojáka?" ptá se český prezident. Média včetně ruských, tajné služby i hlavy západních států přitom o ruské přítomnosti nepochybují. NATO dokonce v uplynulých měsících vyzvalo Rusko, aby na Ukrajinu přestalo posílat techniku a vojáky. Švédský ministr zahraničí Carl Bildt už na podzim Zemanovi vzkázal, aby se na situaci nejdříve přeptal svých tajných služeb. A ty informace o Rusech na Ukrajině nerozporují. "Máme celou řadu indicií, že opakovaně dochází k tomu, že ruské síly překračují hranice, že je tam dodáván materiál a také ozbrojenci," řekl ministr zahraničních věcí Zaorálek.

Již loni v srpnu Ukrajinci zadrželi na svém území jednotku ruských výsadkářů. Moskva se bránila tím, že jednotka se pouze ztratila při cvičení. Zajatí vojáci to na videozáznamech pořízených ukrajinskou tajnou službou ale vylučují. "Nešlo o to, že bychom zabloudili. Na Ukrajinu vyrazila celá rota," odpovídal na videu desátník Romancov.

O přítomnosti ruských vojáků na východě Ukrajiny informují už i ruská média. Válečný zpravodaj deníku Kommersant Ilja Barabanov byl na konci února ve městě Debalceve. Ofenzivu proti ukrajinským obráncům města podle něj vedli ruští vojáci. Neukazují se ale před kamerami a fotoaparáty. List Novaja Gazeta zase otiskl rozhovor s ruským tankistou, těžce zraněným a popáleným u Debalceve. Ten přiznal, že devadesát procent vojenské síly při dobývání města tvořili ruští vojáci.

Ostatně že Rusové na východě jsou a že se na obsazení části Ukrajiny dávno připravovali, paradoxně potvrdil i ruský prezident Putin. Ruská televizní stanice Rossija 1 zveřejnila minulou neděli večer ukázku z filmu, ve kterém Putin popisuje, jak před rokem v Moskvě probíhaly přípravy na obsazení Krymu.

Putin vraždu vyšetří

Ve slova ruského prezidenta má ale jeho český protějšek důvěru. Aspoň co se týče aktuálně nejpalčivějšího kremelského tématu - vraždy Borise Němcova.

I přes řadu pochybností o okolnostech vraždy a jejím napojení na síly čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova je Miloš Zeman přesvědčen, že vše bude řádně vyšetřeno: "Já předpokládám, že Vladimir Putin bude šťastný, když se tato vražda vyšetří, protože sám řekl, že chce smýt hanbu z tváře Ruské federace." Ke zločinu už se přiznal bývalý čečenský voják, vadila mu prý Němcovova kritika islámu.