Odhlédneme-li od charismatu a fyzického vzezření, mají Zeman a Netanjahu k sobě docela hodně blízko v ideologickém pohledu na svět. Dokazuje to i přítomnost obou mužů na právě proběhnuvší výroční konferenci AIPAC (The American Israel Public Affairs Committee), což je poměrně silná dávka ideologie a černobílého vidění světa i na americké poměry.

AIPAC není nějaké široké fórum amerických Židů sympatizujících s Izraelem, ale má podporu jednoznačně ze strany americké konzervativní pravice a republikánů. To nejsou často ani tak američtí Židé, jako často i různí evangelikální konzervativci, pro které se podpora izraelské pravice protíná s jejich variantou křesťaské teologie. Je třeba si uvědomovat, že výrazná část amerických Židů vždy (a poměrně přirozeně) tendovala spíše k demokratům, což platí i v současnosti. Pohled širokého spektra autorit amerického judaismu na AIPAC byl mimo jiné součástí mého nedávného výzkumu v USA. Většina amerických rabínů, se kterými jsem mluvil, a které jsem se snažil vybírat reprezentativně z různé části americké židovské komunity, pohlížela na AIPAC kriticky, podobně tak i na Netanjahua.

Pokud tak někdo vystupuje na výroční konferenci AIPACu, je jasné, kde jsou jeho vazby. Letošní konference se tak trochu i protínala i s Netanjahuovým a Obamovým vzájemným antagonismem, přestože k hlavnímu vyjádření tohoto napětí došlo až o den později na půdě Kongresu, kde Netanjahu vystoupil bez konzultace s Bílým domem. Miloš Zeman se tak svým vystoupením na jednostranné a částečně i proti duchu Obamovy administrativy vyznívající konferenci trochu zapletl i sem.

Netanjahu, Zeman i AIPAC si představují zeměkouli zjednodušeně jako bojiště dobra a zla. Ti, kterým tato teorie vyhovuje, budou výše uvedení imponovat, bez ohledu na to, že vývoj světa - a v tomto případě hlavně Blízkého východu - je x-násobně složitější a má celou řadu úrovní. Současný marasmus na Blízkém východě je - mimo jiné - zapříčiněn omezeným politickým uvažováním podobného druhu.To platí jak pro širší Blízký východ, tak i přímo pro izraelsko-palestinský konflikt.

Netanjahu představuje na světové politické scéně poměrně těžkou váhu, a navíc jako velmi inteligentní politik s výbornou politickou intuicí (lidově řečeno "mazaný"). Uvědomil si, co mu jeho vzdorování Obamovi může přinést za pár týdnů v izraelských volbách, kde jeho pozice už není tak pevná, jako v minulosti. Dělá tak co může a na kritiku se příliš neohlíží, přestože jeho postoje způsobily největší pokles v izraelsko-amerických vztazích (minimálně od dob Eisenhowera - a možná úplně).

Oproti Netanjahuovi je Miloš Zeman bizarním politickým skřítkem a jeho přítomnost na konferenci AIPAC je spíše z kabinetu kuriozit. Nepochybuji ale, že mu i tentokrát zatleskalo pár těch, "kteří ho jinak nemusí".

Přesto Zemanova osobnost ovlivňuje politiku a politickou kulturu aspoň u nás, a proto je důležité alespoň z tohoto důvodu jeho zahraničním aktivitám věnovat pozornost.

Diskuse k článku je možná zde

Související