Když se francouzský režisér Jean-Luc Godard ohlížel za filmovou novou vlnou, řekl, že "co mi kdysi přišlo jako nový začátek, zdá se mi dnes jako zavírající se dveře". Vloni zesnulý německý filmař Harun Farocki jako by do těch dveří strkal nohu. Celý život tento rodák z Nového Jičína věděl, že film bude jako médium stále podstatnější a že změní naše vnímání okolního světa, a tak točil filmy "proti" televizi. Zároveň si ale uvědomoval, že o obrazech nelze hovořit jinak než zase obrazy. Platilo to už o jeho slavném videu o napalmu z vietnamské války, kde Farocki v šedesátých letech típal cigaretu sám o sebe, a platí to i o videích, která jsou nyní vystavena v pražském Goethe-Institutu a v galerii Futura.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Dvě pražské výstavy připomínají nedávno zesnulého německého filmaře Haruna Farockého.
  • V galerii Futura jeho videa doplňují díla současného českého umělce Zbyňka Baladrána.
  • Expozice v Goethe-institutu se zaměřuje na studie počítačových her a simulátorů.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.