Když se francouzský režisér Jean-Luc Godard ohlížel za filmovou novou vlnou, řekl, že "co mi kdysi přišlo jako nový začátek, zdá se mi dnes jako zavírající se dveře". Vloni zesnulý německý filmař Harun Farocki jako by do těch dveří strkal nohu. Celý život tento rodák z Nového Jičína věděl, že film bude jako médium stále podstatnější a že změní naše vnímání okolního světa, a tak točil filmy "proti" televizi. Zároveň si ale uvědomoval, že o obrazech nelze hovořit jinak než zase obrazy. Platilo to už o jeho slavném videu o napalmu z vietnamské války, kde Farocki v šedesátých letech típal cigaretu sám o sebe, a platí to i o videích, která jsou nyní vystavena v pražském Goethe-Institutu a v galerii Futura.

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?