Nejvyšší soud (NS) po více než dvou letech od amnestijního rozhodnutí tehdejšího prezidenta Václava Klause stále řeší jeho dozvuky. V lednu například nařídil nové projednání kauzy cizince, který v Česku podle obžaloby páchal krádeže a další trestné činy. Stíhání nelze na základě amnestijního rozhodnutí zastavit, protože se muž dlouho vyhýbal spravedlnosti pobytem za hranicemi, vyplývá z usnesení, které NS aktuálně zpřístupnil na svém webu.

V amnestijním rozhodnutí oznámeném předloni na Nový rok Klaus nařídil zastavit stíhání trvající déle než osm let u trestných činů se sazbou do 10 let vězení. Justice ale podle série verdiktů NS chybovala, pokud zastavila také stíhání lidí, kteří se skrývali v zahraničí, a sami tak proces zdržovali.

Právě to je případ cizince, který strávil za hranicemi téměř šest let, stíhání přitom trvalo něco přes osm let. Nebyly tak splněny zákonné podmínky pro zastavení trestního stíhání, stojí v usnesení, jímž NS vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. V minulosti už NS nařídil pokračovat nejméně v osmi zastavených stíháních, nejčastějším důvodem bylo právě vyhýbání se spravedlnosti pobytem za hranicemi.

Loni NS také rozhodl, že justice musí opět řešit rozsah amnestie v kauze údajných konkurzních podvodů kolem ústeckého soudce Jiřího Berky. Nejvyšší žalobce nesouhlasil s částečným zastavením stíhání Berky a bývalých konkurzních správců Daniela Thonata a Lubora Kindla. Berka a další obvinění se podle žalobců trestné činnosti dopouštěli jako členové zločinného spolčení, což znamená zvýšení možné trestní sazby o třetinu. Soudy ale při posouzení podmínek amnestie vycházely ze základní sazby, která umožňovala stíhání částečně zastavit.

Nepodmíněné tresty vězení prominula amnestie 19 820 lidem, většina z nich ani nestihla nenastoupit do vězení. Podmíněné tresty prominuly soudy na základě amnestijního rozhodnutí 81 133 odsouzeným. Trestní stíhání skončilo u 265 osob, a to včetně kauz hospodářské kriminality s vysokou škodou.