Pokud Čech zavítá do severoněmeckého Hamburku a vydá se do centra, narazí na tříhektarové území, kde bude doma. Už od roku 1929 tu bývalé Československo díky Versailleské smlouvě za symbolický pronájem vlastní část přístavu. Posledních dvacet let však nechávalo svůj nejdůležitější uzel vodní dopravy chátrat, a z historické chlouby se tak stala ostuda. To se teď změní, ještě před koncem února začne v Hamburku rekonstrukce. "Zahajujeme práce na prvních havarijních a nevyhnutelných opravách," říká Lubomír Fojtů, šéf Ředitelství vodních cest.

Česku v přístavu patří molo a přilehlé administrativní budovy se sklady, má tu i bytový dům pro lodníky a zaměstnance, kteří se řídí českým pracovním právem. Zatímco přístav odráží pravidla normalizační architektury, pohled na bytovou část je utěšenější. Stojí tu dvoupatrový dům z červených cihel a budova z dob první republiky. Přestože Hamburk patří k nejvýznamnějším přístavům, na českém území se to moc neprojevuje. Domácí lodě tu nepřekládají náklad ani nebalí zboží, molo slouží českým rejdařům jenom ke kotvení.

Stát vedl léta spor se společností Československá plavba labská, které svůj přístav dával do podnájmu. Jenže firma se dostala do insolvence a do konkurzu spadly i pronajaté haly. Předloni stát svěřil molo nové firmě, rejdařům z Eko Logistics.

Konec české ostudy

Díky ní a penězům vloženým do oprav by měl český Moldauhafen zase začít sloužit lodní dopravě, vydělávat a přestat rozčilovat pořádkumilovné Němce, kteří už si na zchátralý český pozemek stěžovali. V posledních letech hodně investovali do oprav a přestavby celého hamburského přístavu, z bývalých průmyslových zón a skladišť se staly galerie, muzea nebo kavárny, mezi které se vysázely stromy a postavily fontány. Tři české hektary však od 70. let chátraly. Česká strana o německých výhradách dobře ví.

"Přístavní území je ostudou nejen České republiky, ale i Hamburku jako takového. V Hamburku je mezi podnikateli velký zájem o využívání přístavu, a pokud ho část leží ladem, je to škoda," připouští Lubomír Fojtů.

Ještě letos chce Česko v přístavu proinvestovat 30 milionů korun. Mezitím se změní zákon o Státním fondu dopravní infrastruktury - ten teď může financovat jen ty vodní stavby, které jsou přímo na území republiky.

"Novela se právě projednává," uvádí Terezie Bezkočková ze SFDI. To nejnaléhavější se opraví už nyní v režii Ředitelství vodních cest, posléze se přidají peníze právě z dopravního fondu a celkově má jít asi o 100 milionů korun. Fondu se zároveň uleví, protože se mu hromadí miliardy, které nemá za co utrácet - chybí připravené projekty.

Místo pro patnáct lodí

V prvním sledu dělníci strhnou budovy, u nichž hrozí, že brzy spadnou samovolně. Kolem výsostného českého území bude nový plot, opraví se přístavní zeď a místa, která rejdaři potřebují k práci.

"Jde o první vlaštovku, musí se investovat i do skladovacích hal a administrativních budov," podotýká Fojtů. Přístavní zeď měří čtvrt kilometru a měla by sloužit k překládce říčních lodí, poblíž je i vodní parkoviště, kde bude po rekonstrukci moct stát patnáct plavidel.

Česká strana už teď ví, že o podobné služby je zájem a že se jí investované peníze vrátí. Do Hamburku připlouvají největší kontejnerové lodě světa, především z Ameriky a Asie. Přes přístav se dopravují zemědělské suroviny, nerosty nebo kovové výrobky. Prozatím se tak ale děje bez českého přispění a jakéhokoli benefitu, protože polorozpadlý český přístav se do byznysu zapojit nemůže.

Podle vyrovnání z Versailleské smlouvy má Česko na svůj přístup k moři nárok do roku 2028, pak bude potřeba dojednat novou smlouvu - ta původní je na 99 let. Zpočátku se nárok vztahoval na celé Československo jako nový stát po první světové válce, po rozdělení federace připadla celá, do té doby společná část Česku, které si s ní příliš nevědělo rady.

Československo hned v roce 1929 svěřilo svůj přístav do podnájmu zmíněné Československé plavbě labské, která v mezičase prošla znárodněním a pak zase privatizací. Jak se však přeprava uhlí postupně přesouvala na železnici, ubývalo firmě zakázek a byznys jí ničila i nevyřešená celoroční splavnost Labe.

3 hektary

zabírá výsostné české území v hamburském přístavu. Československo k území přišlo jako nástupnický stát po první světové válce v rámci Versailleské smlouvy. Po rozpadu federace zůstala celá část Česku, které tu má molo, skladovací haly, administrativní budovy nebo bytový dům.

Němci do oprav hamburského přístavu v posledních letech hodně investovali....
Foto: Shutterstock, Ředitelství vodních cest

... bývalá skladiště přestavěli například na galerie a kavárny.
Foto: Shutterstock, Ředitelství vodních cest

Česká část (tato a dvě následující fotografie) ale mezitím chátrala...
Foto: Shutterstock, Ředitelství vodních cest

... a dnes je ve stavu, kdy se některé stavby musejí strhnout.
Foto: Shutterstock, Ředitelství vodních cest

V havarijním stavu je například přístavní molo.
Foto: Shutterstock, Ředitelství vodních cest

Související