Na jedné z konferencí k výročí listopadových událostí jsem dostal otázku, která se mi stále vrací na mysl: "Jak by dopadla naše tehdejší celospolečenská debata o popřevratovém směřování, kdyby v roce 1989 vězela západní Evropa v takové ekonomické a celospolečenské krizi, jakou prožívá dnes?"

Pád Berlínské zdi a navazující události zastihly Evropu opravdu v poměrně dobré kondici. Ekonomický růst byl i v nejvyspělejších zemích nad třemi nebo čtyřmi procenty. Typická nezaměstnanost se pohybovala okolo 5-7 %. Inflace ani deflace nebyly strašákem. Poměr vládních dluhů vůči HDP se i přes potřebu financovat bezpečnostní hráz proti Varšavskému paktu pohyboval kolem 30 % ve Francii a Španělsku a v případě Řecka mezi 50-60 %. Demokratický model stál pevně na pilířích tradičních, stabilních a předvídatelných stran.

Zatím jste si přečetli 40 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.