Sochař Zbyněk Sekal si nerad pouštěl okolní svět k tělu. Přímo ze školy ho v osmnácti letech odvezli do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde téměř čtyři roky zapisoval seznamy mrtvých. Kvůli svým nepohodlným názorům musel v roce 1969 emigrovat do Rakouska a ve Vídni pak strávil zbytek života.
Možná právě z pocitu vyděděnosti začal na jižním předměstí rakouské metropole budovat ateliér, který se z pracovny postupně změnil v živý organismus, do něhož Sekal pozvolně vrostl. Nyní přenesený umělcův ateliér vystavuje Národní galerie ve Veletržním paláci.
Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se
