Obraz Ruska v tuzemských médiích neodpovídá zcela realitě, tvrdí ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Zpravodajství o zemi, která si před rokem bez ptaní zabrala do té doby ukrajinský poloostrov Krym se dvěma miliony obyvatel, je podle Mládka „nevyvážené“.

Jeho ministerstvo se tématu věnuje i v interním dokumentu o obraně českého exportu na ruském trhu. Jeden z bodů zmiňuje potřebu lepší práce s médii. 

HN: Česká republika se chce přidat ke státům, které tak trochu platí za černé ovce Evropy? Které rozbíjí jednotný postup unie vůči Rusku?

Podívejte, my to můžeme neudělat. My ale potřebujeme, aby ztráty českých firem byly co nejmenší, aby po nás nechtěly žádné kompenzace. 

HN: O jak vysoké kompenzace řádově by mělo jít?

To je o vyjednávání. V Německu, tuším, nějaké kompenzace vyplaceny byly, protože tam byly dopady dramatičtější. A pak za druhé, my bychom potřebovali jednat o některých problémových investicích, které financovala Česká exportní banka a pojišťovala EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost). Například jde o elektrárnu Poljarnaja v Salechardu a podobně.

HN: Právě v ČEB visí mnoho úvěrů a hovoří se o tom, jak vůbec státní podporu exportu financovat. Nebylo by lepší, aby ty úvěry poskytovaly komerční banky a stát je jen pojišťoval?

To by zmizel raison d’etre. Já jsem shodou okolností u toho byl, když jsme vyjednávali vstup do EU. Dohodli jsme, že Česku zůstanou dvě specializované banky: Českomoravská záruční a rozvojová banka na podporu malých a středních podniků a infrastruktury, a ČEB na podporu exportu. Protože tak je to obvyklé a tak tomu Evropa rozumí, takže kdybychom si to zrušili, tak budeme divní...

HN: A proč ten model v zásadě nefunguje, když jedna čtvrtina v zásadě je... Je to kvůli tomu jednostrannému zaměření?

Samozřejmě jedna věc je potřeba diverzifikovat, a to se také děje. Vzrůstá podíl tureckých investic. Generální ředitel teď odjel s prezidentem do Jordánska, do Emirátů, takže já předpokládám, že toto bude další směr... Diverzifikace samozřejmě nutná je, ale tam bylo špatné řízení někdy v období zhruba Topolánkovy vlády a my teď s těmi kostlivci bojujeme.

HN: Takže chápeme to správně, že zvěsti o tom, že by se měla Česká exportní banka zrušit, nejsou pravdivé a budete stát za tím, aby se nezrušila?

To, co já můžu říct, že rozhodně tyto nápady nevycházejí z ministerstva průmyslu a obchodu.

HN: Ale je asi pravděpodobné, že ta banka potřebuje nějak jinak nastavit vnitřní mechanismy rozhodování o úvěrech a orientace na jednotlivé trhy. Myslíte, že by měly být určeny například stropy pro konkrétní země?

Ale ty stropy samozřejmě existují. To je všechno nastavené, používá se konsenzus OECD. Ten vyhodnocuje země podle rizikovosti na stupnici od jedné do sedmi. Rusko se teď například posunulo ze 3 do 4, Ukrajina byla vždy 7.

Ten problém je v tom, že do těch rizikovějších zemí komerční banky nechtějí jít. U institucí typu České exportní banky není problém, že občas něco prodělají, to nejsou instituce primárně vytvořené za účelem zisku, ale za účelem podpory exportu. Akorát samozřejmě, a to je legitimní debata, jestli náhodou ty ztráty nejsou příliš velké, jestli to za to stojí. To slyším od pana ministra stále, naposled asi před dvěma hodinami.

A druhým problémem se zabývají orgány činné v trestním řízení. Protože jedna věc je, že se vám nepovede obchodní případ, s tím se při tomto typu obchodu musí počítat, ale druhá věc je, když je tam od samého počátku nějaké podvodné schéma, což se policie minimálně v některých případech domnívá. Jak to dopadne u soudu, uvidíme.

HN: V dokumentu o hledání východisek z dopadů rusko-ukrajinské krize, který vaše ministerstvo připravuje, se uvádí, že je třeba lépe pracovat s médii, aby mohla „podávat objektivní zpravodajství“. Myslíte si, že média neinformují objektivně o vztazích a obchodu s Ruskem?

No objektivně... Média v zásadě nelžou. Ale ono jedna věc je nelhat a druhá je mít vyvážené zpravodajství. Protože například já, když jsem poprvé přijel do Spojených států, tak jsem byl zděšen, že v jistém smyslu, v některých věcech Rudé právo nelhalo. Ten redaktor akorát odjel do nějakého divného předměstí a tam naprosto pravdivě popsal, co tam vidí, jenže ta manipulace byla v tom, že on tvrdil, že takto vypadá celá Amerika, a přitom tam to bylo nějakých marginálních deset procent. A tady, pokud se o Rusku píše, tak je to trochu jednostranné, to jo, nevyvážené. Nevyvážené.

HN: V rámci otázky limitů těžby uhlí v severních Čechách jste předložil čtyři varianty, přičemž doporučujete tu, která vychází vstříc částečně těžařům, odborům i obyvatelům Horního Jiřetína. Váš plán se ale nelíbí ani jedněm z nich. Omezená těžba v dole ČSA, při níž by muselo být zbouráno 170 domů, se prý nevyplatí a život ve městě tak jako tak těžce zasáhne. Nebylo by lepší to jasně rozseknout?

To si nemyslím. Chápu obě dvě strany. Horníci chtějí práci a obyvatelé Horního Jiřetína a Černic chtějí bydlet. Politika by měla být o slaďování zájmů. Jestli je tohle perfektní sladění zájmů, to si nejsem úplně jistý, protože 170 domů, pravda v té méně hezké části města, by vzalo zasvé.

HN: Život v obci by to ovlivnilo. Musela by se udělat nová přístupová cesta.

Určitě. Navíc by se na okraji jámy octl nejen Horní Jiřetín, ale také Litvínov. To trochu zaniká v mediálním provozu. Místo největšího odporu je právě město Litvínov. Dokonce i okresní organizace KSČM má usnesení, že těžbu nechce.

HN: To je dost zvláštní, když vezmete v úvahu, že jde o region s největší nezaměstnaností a komunisté se horníky vždy zaklínali.

Co k tomu dodat, no.

HN: Na Karvinsku to s pracovními místy taky není bůhví jaké. Není to uhlí tak trochu prokletí?

To je přece známá věc. Těžba uhlí a těžký průmysl ve své době přinášely rozvoj, zaměstnanost, prosperitu. Samozřejmě je otázka, kdo z toho profitoval nejvíc. Jak to píše Petr Bezruč o palácích u Vídně nebo někde jinde. Je ale fakt, že industrializace zemi pozvedla. Český národ je dítě průmyslové revoluce. Bez ní bychom asi jako národ neexistovali.

HN: Dnes už ale těžký průmysl ekonomiku netáhne.

Jistě, jsou jiné průmyslové obory. Když už hovoříme o zaměstnanosti na Mostecku, mluvíme o propouštění horníků primárně kolem roku 2022. Ale my jako stát budeme už v roce 2017 propouštět téměř tisíc horníků uranového dolu v Dolní Rožínce a budeme pro ně muset hledat náhradní práci.

HN: Zvažujete těžbu uranu v jiných lokalitách?

Vláda se v prosinci usnesla, že se podívá na možnosti v Brzkově. Nicméně hlavní problém je, že hlubinná těžba při současných nízkých cenách nedává smysl. Takže o tom bude rozhodovat až další vláda. Státní podnik DIAMO do té doby může těžbu připravovat až do úrovně územního rozhodnutí a opatřovat si potřebná povolení.

HN: Mezi ukončením provozu v Rožínce a najetím Brzkova ale bude proluka.

Rozhodně to nebude fungovat tak, že horníky z Rožínky budeme moci hned přesunout na Brzkov. Tam těžba i při optimálních podmínkách začne nejdřív v roce 2022. Uranové hornictví v Česku nezrušíme napořád, ale nejméně čtyři roky tu žádné nebude.

HN: Vraťme se k limitům. Která varianta má šanci na prosazení?

Zatím to projednala jen tripartita, která si vyžádala podrobnější analýzy sociálního a ekonomického dopadu, které jsme slíbili dodat. Potřebujeme se dopracovat k číslům, na kterých se všichni shodnou. Všechny strany se trochu snaží používat ne úplně přesná čísla, nebo trochu ohnutá…

HN: ČSA má kolem devíti set zaměstnanců. To není zas tak těžká matematika.

Ono to bude o něco víc. Nepočítá se to komfortně. Jde o původně velký kombinát, který se v uplynulých letech rozdělil a řada aktivit byla přesunuta do dceřiných společností. Ty sice stále primárně obsluhují ten důl, ale občas poskytují služby i někomu jinému. Můžete trochu spekulovat, do jaké míry jsou tyto dcery závislé na jednom dolu. To je první věc. Pak jsou tu návazná pracovní místa v dalších sektorech, do nichž plynou hornické výplaty, služby například.

HN: Kolik pracovních míst je tedy v následujících pěti sedmi letech ohroženo?

Mluvíme o nějakých pěti tisících lidech, ale bude záležet na harmonogramu. Někdo by mohl odejít dřív než v roce 2022, někdo by mohl naopak pracovat i déle. Diskutuje se o možnostech prodloužení těžby s pomocí jiných metod.

HN: Kdy budou k dispozici čísla, podle kterých se bude dát zodpovědně rozhodnout?

S tripartitou jsem se dohodl, že jim podklady dáme do konce června. Pak by to mohla projednat i vláda. Když to dobře půjde, v červenci to bude hotové. Ale případné posunutí limitů by znamenalo jen odstranění jedné překážky, která je pohříchu symbolicko-politická. V tom okamžiku by z procesu vypadlo ministerstvo průmyslu a obchodu a o další těžbě by v zásadě rozhodovaly ministerstvo životního prostředí a báňský úřad.

HN: Co argument, že velká část uhlí se spálí kvůli výrobě elektřiny, kterou vyvážíme. Neplýtváme tak cennými domácími zdroji?

To je relevantní debata. Ministerstvo nepoužívá argument, že uhlí je třeba kvůli elektřině. Je třeba kvůli výrobě levného komunálního tepla a zajištění zaměstnanosti.

HN: Jak se díváte na snahy firmy UJP Invest vybudovat na Vysočině závod na výrobu paliva pro jaderné elektrárny? Bude se u nás obohacovat uran?

Co se týče zmiňovaného návrhu, který vedl dokonce k úplně zbytečnému referendu v Bystřici nad Pernštejnem, to je naprosto nesmyslný projekt, který nebude fungovat. Obohacování uranu nebylo nikdy na stole. Šlo o to, že by se palivové kazety u nás jen kompletovaly, což je finální část jejich výroby. Byl by z toho nějaký podíl na přidané hodnotě a také by to zvýšilo nezávislost na dodavatelích. V tuto chvíli to ale není realistické. Americký Westinghouse si fabriku postavil ve Švédsku, což je škoda, mohla být u nás. A ruská firma Tvel, což je druhý možný dodavatel, u nás taky nic stavět nebude.

HN: Posuňme se k sektoru telekomunikací. Proč je u nás pořád dražší volání než na Západě? Britští operátoři nabízejí neomezený tarif pro volání i SMSky v přepočtu za 550 korun, zatímco u nás velká trojka operátorů za to samé chce zvláštní shodou okolností unisono 749 korun? Funguje tu vůbec trh?

Pokud by se tím měl někdo vůbec zabývat, tak je to antimonopolní úřad, případně telekomunikační úřad, jestli tam není kartel. Nepředpokládám, že by byl explicitní. Na to jsou ty firmy dostatečně profesionální. Ale ony jsou také možnosti jakýchsi implicitních kartelů, že. A to je daleko složitější dohledat, prokázat a tak dál.

Krom skrytého kartelu by se jako vysvětlení nabízelo to, že britský trh je větší. To je známá věc, že nejlevnější spotřební zboží máte paradoxně na Manhattanu. Je tam velká kupní síla.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se