Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se chce v nejbližší době obrátit na soud kvůli zákonu o platu ústavních činitelů a soudců. Chce zvrátit loňské rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) k výpočtu mzdové základny pro platy soudců, která se tím od letoška zvýšila z dřívějšího 2,75násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře na trojnásobek. V nedělních Otázkách Václava Moravce to řekl šéf NKÚ Miloslav Kala.

Stát špatně vypočítal platy soudců. Dorovnání přijde na nejméně pět miliard - čtěte ZDE

NKÚ chce žalobou upozornit na vážnou krizi, do které se prý zákon o platech ústavních činitelů dostal. Podle Kaly mohou platy soudců v příštích letech růst geometrickou řadou na rozdíl třeba od platů učitelů. Platy soudců by se tak mohly vymknout reálným společenským měřítkům. "Není možné zachovat stávající stav, jinak se nůžky rozevřou a až bude mít nastupující soudce plat 200 tisíc korun, když průměrný plat bude 40 tisíc nebo 50 tisíc korun, tak ta situace bude neudržitelná," prohlásil Kala.

Vláda také podle něj nemůže přijmout žádný nový zákon o platech soudců, protože je vázána parametry na základě loňského rozhodnutí soudu. Cílem žaloby by tedy mělo být to, aby byl zrušen současný stav. NKÚ se může na soud obrátit až nyní, protože v minulých dnech přišly soudcům lednové výplaty, které jsou poprvé podle nového výpočtu.

Výpočet pro mzdy soudců podle Kaly opouští vazbu mezi výší platu představitelů jednotlivých druhů státní moci. Zákonodárci si například kvůli špatnému ekonomickému vývoji několik let zmrazovali platy. "Bude to nespravedlivé nebo neakceptovatelné pro společnost, aby se soudci dostali do takového materiálního zabezpečení, které v rámci společnosti nebude odpovídat naprosto nikomu," dodal Kala.

Žalobu by NKÚ měl podat některému z obecných soudů, který by se pak měl obrátit na ÚS. Podobně postupovali zástupci justice, kteří chtěli dorovnat platy kvůli tomu, že ministerstvo práce a sociálních věcí nepoužívalo při stanovování platů správný statistický údaj. Za pravdu jim dal Nejvyšší soud. Stát na základě tohoto verdiktu soudcům zpětně vyplatí celkem 1,2 miliardy korun za léta 2012 až 2014, což jsou peníze, o které přišli kvůli špatně stanovené platové základně.

Šéf NKÚ kritizoval nový výpočet pro platy soudců i v minulosti. Prohlásil například, že ÚS přistupuje k soudcům jako k privilegované skupině.

Hrozí větší problémy s čerpáním dotací

Kala v pořadu také varoval před komplikacemi při čerpání evropských peněz, které prý v novém programovém období Česku hrozí více než dříve. Podmínky pro jejich čerpání totiž budou náročnější a přísnější, upozornil. Česko patří z pohledu čerpání evropských peněz dlouhodobě mezi nejhorší státy z celé EU.

Česko může v novém programovém období 2014 až 2020 z různých evropských fondů čerpat až 23,83 miliardy eur (657 miliard korun). Zatím ale ještě není možné peníze čerpat, protože nebyly splněny všechny podmínky, které se týkají hlavně chybějících norem. Jednotlivé operační programy tak ještě musí schválit Evropská komise a po ní i česká vláda.

Podle Kaly bude nadcházející programovací období zcela o něčem jiném. Zatímco dříve se například při stavbách cyklostezky muselo pouze prokázat, že byla postavena, nově se bude muset třeba dokázat, kolik turistů ji pak navštívilo či se ubytovalo v okolí. "To jsme zatím nebyli schopni z kontrolovaných osob dostat a příliš jsme se v tom neposunuli," upozornil Kala.

Podle něj je problém v tom, že se na toto téma nevede veřejná debata a není žádný tlak na to, aby byly operační programy nastaveny tvrději, protože Evropská komise bude přísnější. Šéf NKÚ zatím nechce odhadovat, jestli je na to Česko připraveno. "Jsem silně skeptický," poznamenal ale v ČT.

NKÚ podle Kaly za poslední tři roky podal 19 trestních oznámení, z toho čtyři byly odloženy a zbytek se dál vyšetřuje. Týkají se třeba neprůhledných dotací na podporu sportu, nákupu předraženého vybavení pro nemocnice nebo informačních systémů ministerstva zemědělství. Za posledních 10 let celkem NKÚ podal 39 trestních oznámení.