Evropa je v krizi. Vně i uvnitř jejích bran útočí "barbaři" (ekonomicky i kulturně) a nikdo neví, co s tím. Co dál. Žádná z těchto apokalypticky zabarvených vět nemůže nikoho zvednout ze židle. Byla snad doba, kdy Evropa v krizi nebyla? Krize - tedy neustálé stání na křižovatce a hledání směru, nové tvůrčí energie - to je sama podstata evropského ducha.
Tomu demokratickému je navíc cizí uzavírání a stabilita, pevnost institucí a dalších jistot, což před více než sto lety v díle Soumraku model protestně vystihl už Friedrich Nietzsche. "Aby byly instituce, je nezbytná jistá vůle, pud, imperativ, antiliberální až ke zlomyslnosti: vůle k tradici, k autoritě, k zodpovědnosti, k solidaritě řetězů pokolení do budoucnosti a do minulosti ad infinitum... Celý Západ nemá již oněch pudů, z nichž vyrůstají instituce, z nichž vyrůstá budoucnost: jeho ,modernímu duchu' nejde snad nic tolik proti srsti.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
