Pokud si dobře vzpomínám, hlavní roli při rozhodování hrály moje vlastní představy o budoucí profesi, schopnosti v konkrétních oborech, a někde v povzdálí se mihl i názor rodičů, takže jsem měla poměrně jasno.

Možná, kdybych byla nejistá, mohla jsem se více radit s rodiči nebo s pedagogy, kteří nejlépe znali mé silné a slabé stránky. Ale že by už tehdy existovali kariéroví poradci? Přiznám se, že se nepamatuji. Proto jsem požádala o rozhovor Petru Drahoňovskou, kariérovou poradkyni a koučku, zahrála si roli nerozhodné maturantky a zeptala jsem se.

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?