Řecko od nedělního rána za napjatého očekávání celé Evropy volí nový parlament, ve kterém nejspíš poprvé získá převahu levicová opoziční strana Syriza. Ta ústy svého předsedy Alexise Tsiprase slibuje Řekům vyjednání řady úlev s mezinárodními věřiteli, kteří Aténám výměnou za půjčky nařídili řadu tvrdých úsporných opatření.

Volby proto pravděpodobně budou začátkem nového kurzu v řecké politice, který může v krajním případě znamenat vystoupení země z eurozóny a šok pro mezinárodní finanční trhy.

Volební místnosti se otevřely v sedm hodin místního času (6:00 SEČ). Zhruba 9,6 milionu oprávněných voličů v nich bude moci odevzdat svůj hlas až do 18:00 SEČ. První odhady výsledků se očekávají záhy po ukončení hlasování.

Syriza, která se ostře staví proti úsporné politice dosavadní řecké vlády, by podle posledních předvolebních průzkumů mohla konzervativní stranu Nová demokracie premiéra Antonise Samarase porazit o šest až sedm procentních bodů.

"V neděli řecký národ rozhoduje o tom, zda bude pokračovat tvrdá úsporná politika, nebo zda země prožije nový začátek, díky kterému budou moci lidé žít důstojně," řekl Tsipras poté, co v Aténách odhlasoval. "Jsem optimista, tohle bude historický den," dodal.

Svůj volební lístek odevzdal i premiér Samaras, který ve městě Pylos novinářům řekl, že tyto volby "určí budoucnost naši a našich dětí". "Dnes se rozhodujeme, zda půjdeme dopředu silní, s pocitem jistoty a sebevědomí, nebo zda se vydáme vstříc dobrodružství," sdělil.

Páteční průzkum provedený společností GPO pro televizní stanici Mega TV přisuzoval straně Syriza 33,4 procenta hlasů. Samarasovi konzervativci by podle něj dostali 26,7 procenta hlasů.

Na třetím místě by se mohla umístit nová proevropská strana politického středu Potami (Řeka). Do parlamentu by podle průzkumů pronikli rovněž krajně pravicový Zlatý úsvit, komunisté a socialisté.

Strana Nezávislí Řekové tvořená většinou odpadlíky z Nové demokracie, o níž se hovoří jako o možném koaličním partnerovi strany Syriza, se pohybuje těsně nad tříprocentní hranicí nutnou pro zvolení.

Nová strana bývalého socialistického premiéra Jorgose Papandrea naopak v průzkumech získává jen něco kolem procenta a půl hlasů.

V Řecku volební zákon slibuje zvláštní prémii 50 mandátů vítězné straně; přesto podle posledních průzkumů neměla Syriza jistotu, že sama získá ve 300členném parlamentu většinu.

Předčasné volby následují po třech ztroskotaných pokusech o zvolení nového prezidenta země na konci loňského roku.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).

Výměnou za to nicméně musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně, což prohloubilo hospodářskou recesi, mělo hluboké sociální dopady a vedlo k nezaměstnanosti přesahující 25 procent.

Mezi mladými je bez práce dokonce každý druhý, ekonomika se v porovnání s dobou před krizí zmenšila o čtvrtinu a průmyslová výroba klesla o třetinu. Veřejný dluh se oproti tomu zvýšil ze 146 procent HDP v roce 2010 na 175,5 procenta v loňském roce.

Související