Newyorská Metropolitní opera se v sobotu chtěla svižně – ve valčících a kankánech Veselé vdovy – přenést do druhé poloviny svých přímých přenosů letošní sezony. Volba se zdála bezproblémová. Pátá a nejslavnější z osmadvaceti operet Franze Lehára bezmála za 110 roků své existence mnohokrát zdobila i repertoár operních hvězd včetně úžasné nahrávky Elizabethy Schwarzkopfové z roku 1953.

Předehrou plnou slavných motivů se gesticky i mimicky obdařený britský dirigent Andrew Davis takřka protančil. Pak už inscenaci určila především broadwayská režisérka a choreografka Susan Stromanová. Ve shodě s novým anglickým překladem Jeremyho Samse potlačila z původního scénáře kdysi aktuální černohorské reálie a pokusila se rozehrát milostné a finanční zápletky.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatit od 145 Kč měsíčně Koupit tento článek za 19 Kč

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.