Rozpočet je schválen, pro koalici je to maximum možného, pro opozici etalon projídání budoucnosti. Každý říká, co musí, jak mu velí pozice, elektorát, politická orientace. Vezměme to proto raději exaktně: Je toto opravdu rozpočet ve smyslu přesného rozpočítání potřeb státu na rok 2015? Těžko.

Ministr financí si nechá schválit 100miliardový deficit, ale v tu samou dobu říká, že se dostane velmi pravděpodobně na nižší hodnotu. Na poslední chvíli se na poslanecký návrh přesouvají stovky milionů bez hodnověrného rozpočtového ověření. Opoziční a koaliční poslanci se neshodnou ani na tak elementární věci, zda se výdaje na investice posilují, či nikoliv. Problém rozpočtu na příští rok není jen v příliš pomalém snižování deficitu. Ale především v absenci hodnověrných pravidel pro sestavování a ověřování jízdního řádu vládních financí.

Přitom pravidla pro sestavování kvalitnějších rozpočtů známe. Naprostým základem je exaktní ověřování. Mezinárodní účetní standardy sice plníme, ale je potřeba k tomu přihodit i nezávislé propočty budoucích příjmů a výdajů. Něco jako Office for Budget Responsibility v Británii či Finanspolitiska radet ve Švédsku - tedy nezávislou instituci, která veřejnosti řekne, zda ministr financí v rozpočtu lže, či nikoliv. Zmíněná švédská agentura například v ověřování rozpočtu na tento rok ve velké většině vládní návrh prohlásila za realistický, ale například také kabinetu vzkázala, že stanoveného přebytku dosáhne jen těžko a vláda by měla číslo snížit.

Názory na Facebooku

Logo sociální sítě Facebook.Názorovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Oč jiné je to v České republice, kdy aktuálně jedeme podle rozpočtu se 112miliardovým schodkem, byť reálně bude o desítky miliard nižší. Vláda chce podobnou instituci vytvořit spolu s přijetím finanční ústavy. Ale o Národní rozpočtové radě se mluví už roky, a skutek utek. Činnost rady by neměla spočívat jen v ověřování ročních rozpočtů. Zásadní role agentury by měla být v udržení vládních financí ve schválených víceletých rámcích. Británie má pětiletý fiskální výhled a tomu se musí podřizovat roční rozpočtování. V Česku máme oproti tomu jen konvergenční program pro Brusel, kam si píšeme, co chceme. To by se mělo změnit.

Zatím jste si přečetli 60 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru