Když Bohuslav Martinů roku 1958 připravoval premiéru svého mistrovského Eposu o Gilgamešovi, vnímal jej jako dílo, ve kterém by sólisté i sbor měli mít možnost pohybovat se po jevišti a gestikulovat. Jenže skladatelův patron Paul Sacher, dirigent komorního orchestru v Basileji, pro nějž bylo dílo zkomponováno, to odmítl - ještě prý neviděl podobné poloscénické provedení, které by dopadlo dobře.

Tuto Sacherovu úvahu zítra a v pátek prověří Filharmonie Brno, která v Janáčkově divadle uvede Epos o Gilgamešovi ve světové premiéře tak, jak jej Martinů zamýšlel: tedy právě poloscénicky, navíc v překladu do alžbětinské angličtiny, a nadto s mnohem početnějším orchestrem a sborem, než si Sacher mohl dovolit.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.