Rusko oznámilo konec plánované výstavby plynovodu South Stream, který měl od příštího roku dopravovat ruský plyn do střední Evropy a vyhnout se přitom území Ukrajiny. Ruský prezident Vladimir Putin během návštěvy v Turecku řekl, že Moskva není s to bez bulharského souhlasu výstavbu realizovat.

Podle šéfa ruského plynárenského koncernu Gazprom Alexeje Millera je projekt za 40 miliard dolarů, v přepočtu téměř 885 miliard korun, mrtev. Evropská komise ale bude příští úterý v jednáních o projektu pokračovat. Podle komise je bezpečnost dodávek "v neustále se měnících podmínkách v energetice" nejvyšší prioritou.

Putin na tiskové konferenci v Ankaře uvedl, že projekt nemůže pokračovat bez souhlasu Bulharska. Bulharská vláda už počátkem června na žádost Evropské komise pozastavila přípravné práce na plynovodu v reakci na březnové připojení ukrajinského Krymu k Rusku.

Brusel tehdy také poukázal na rozpor s nařízením, které zakazuje, aby dodavatelé plynu měli kontrolu nad plynovody. Unii se nelíbí představa, že by plynovod měl patřit Rusku, jehož důvěryhodnost u západních partnerů výrazně klesla.

Brusel tehdy také poukázal na rozpor s nařízením, které zakazuje, aby dodavatelé plynu měli kontrolu nad plynovody. Unii se nelíbí představa, že by plynovod měl patřit Rusku, jehož důvěryhodnost u západních partnerů výrazně klesla.

"Vzhledem k tomu, že jsme dosud neobdrželi souhlas z Bulharska, máme za to, že Rusko v těchto podmínkách nemůže v realizaci projektu pokračovat," řekl ruský prezident. "Pokud Evropa nechce pokračovat s plynovodem South Stream, pak projekt pokračovat nebude," řekl Putin.

Miller: Konec, projekt je uzavřen

Jeho slova potvrdil šéf Gazpromu Miller, který Putina na cestě do Turecka doprovází. "Konec, projekt je uzavřen," řekl Miller novinářům v komentáři k prohlášení ruského prezidenta.

South Stream měl ruský plyn dovést do střední Evropy přes Černé moře a Balkán, aniž by procházel přes ukrajinské území. Maďarsko, Rakousko, Srbsko či Bulharsko South Stream vnímaly jako způsob, jak zajistit dodávky plynu v případě narušení tranzitu přes Ukrajinu, což už Evropa zažila před osmi lety a znovu před pěti lety. Plyn z ruského projektu by navíc uspokojil skoro 15 procent evropské poptávky.

Putin Bulharsku doporučil, aby požadovalo na Evropské unii náhradu škod způsobených stornováním výstavby. "Pokud bylo Bulharsko zbaveno možnosti chovat se jako svrchovaný stát, ať aspoň žádají na Evropské komisi peníze za ušlý zisk. Jen přímé výnosy z tranzitu by bulharské státní pokladně přinesly ročně nejméně 400 milionů eur," uvedl Putin.

Plynovod South Stream

Měl přepravovat ruský plyn po dně Černého moře přes Balkán do západní Evropy přes Bulharsko, Srbsko, Maďarsko, Řecko, Slovinsko, Rakousko a Chorvatsko

Dohoda o výstavbě nového plynovodu byla podepsána v roce 2007. Náklady na projekt měly podle odhadů činit více než 15 miliard eur.

Délka plynovodu měla činit 2446 kilometrů, z toho 925 kilometrů po dně Černého moře v teritoriálních vodách Ruska, Turecka a Bulharska, v maximální hloubce 2250 metrů.

South Stream měl být uveden do provozu ve druhé polovině roku 2015 s počáteční kapacitou 15,75 miliardy krychlových metrů ročně. Do roku 2018 až 2019 měla přeprava dosáhnout plné kapacity 63 miliard metrů krychlových.

Vůči projektu měly vážné námitky Evropská komise i Spojené státy, EU například pozastavila proces schvalování výstavby plynovodu po březnové anexi Krymu Ruskem. Naopak zejména Maďarsko pod vedením premiéra Viktora Orbána o výstavbu velmi stálo.

Miller oznámil, že Rusko se dohodlo s Tureckem na výstavbě podmořského plynovodu s kapacitou 63 miliard krychlových metrů ročně, tedy stejnou, pro jakou byl projektován plynovod South Stream. Memorandum o výstavbě plynovodu, který povede přes Černé moře směrem k Turecku, podepsal dnes Gazprom s tureckou partnerskou společností Botas.

Víc plynu a za lepší cenu! Putin v Turecku nešetřil sliby

Ruský prezident Vladimir Putin dále slíbil Turecku snížení ceny plynu v příštím roce o šest procent. Také se shodl se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem na zvýšení dodávek ruského plynu do Turecka o tři miliardy metrů krychlových ročně. Putin to učinil během návštěvy turecké metropole Ankary, kde jej Erdogan přivítal ve svém novém honosném paláci.

Putin hovořil také o definitivní rusko-turecké dohodě o zvýšení kapacity plynovodu Blue Stream, který přivádí ruský plyn přes Černé moře do Turecka. Připustil i možnost vybudování mohutného skladiště plynu v oblasti turecko-řeckých hranic, odkud by se pak dodávala surovina do zemí, které o ni budou mít zájem.

Turecká poptávka po plynu stoupla od roku 2000 o více než trojnásobek na skoro 47 miliard krychlových metrů. Očekává se přitom, že se bude zvyšovat i nadále v souvislosti s tím, jak roste turecká ekonomika i tamní populace. 

Turecko zase představuje pro Moskvu druhého nejvýznamnějšího obchodního partnera hned po Německu. Putin už dříve chválil podle něj prozíravý postoj Turecka, které se nepřidalo k protiruským sankcím Evropské unie.

V diplomatických otázkách ale panují mezi oběma zeměmi hluboké rozpory. Erdogan patří k hlavním kritikům syrského prezidenta Bašára Asada, kteří si přejí jeho sesazení, zatímco Rusko je jedním z jeho důležitých spojenců. Třecí plochy představuje i ruská anexe Krymu, protože Turecko má tradičně úzké vazby na krymskou tatarskou populaci.

Související