Za oknem malého kumbálku v budově Procházkova ústavu plzeňské lékařské fakulty žloutne listí. Uvnitř svítí dva monitory, na zdi visí dva avantgardní obrazy, jinak celkem pusto. To vše na pěti metrech čtverečních. "Tady jsem dnes naposledy, už se stěhuju do nových laboratoří. Ale nikoli bez nostalgie," sundává z rozviklané židle svůj bílý plášť jednačtyřicetiletý Karel Ježek.

Milovník experimentální hudby svou kumštýřskou vizáží do archaických badatelských kulis tak nějak zapadá. Zdání ale klame - jde o špičkového, mezinárodně úspěšného neurofyziologa, který do loňska pracoval v týmu norských manželů Edvarda a May-Britt Moserových, letošních laureátů Nobelovy ceny za medicínu.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.