Román Simona Mawera Evangelium podle Jidáše má dobrý konec. Silný, překvapivý, krapet nejednoznačný. Je však otázkou, jestli se k němu dostane i čtenář, který není ani nekritickým obdivovatelem Brita se slabostí pro české reálie, ani recenzentem, jenž knihy z principu dočítat musí.

Náboženské prostředí Mawerovi nesedlo, v naivnosti a přitaženosti tentokrát nedokáže schovat strhující příběh ani důmyslné prolínání časově vzdálených dějů, tak jak to dovedl v předchozích knihách. Především ve Skleněném pokoji, nominovaném v roce 2009 na Man Bookerovu cenu, který se stal i českým bestsellerem. A to po zásluze, neboť Skleněný pokoj představuje nostalgický obraz kosmopolitního meziválečného Brna. Angličan mu svou poklonou vtiskl velmi lichotivý ráz. Evangelium podle Jidáše má také českou stopu v podobě dvou ženských postav s moravskými kořeny. Ani to z něj ale další tuzemský hit neudělá.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.