V Chorvatsku se schyluje k závěrečnému boji o tamní dálnice, které každoročně využívají statisíce turistů z celé Evropy. Vláda pod vedením premiéra Zorana Milanoviče hledá zájemce, který by si od ní dálniční síť na desítky let pronajal a vyplatil jí miliardy eur, jež nutně potřebuje na splacení dluhů.

S tím ale nesouhlasí odbory a občanské iniciativy, které zorganizovaly petici "Nedáme naše dálnice" požadující referendum o budoucnosti dálniční sítě. V Chorvatsku, kde žijí zhruba 4,3 milionu obyvatel, nasbíraly iniciativy přes půl milionu podpisů, a splnily tak podmínky pro vypsání všelidového hlasování.

Pokud Milanović se svým plánem uspěje, vzrostou dálniční poplatky, varují odpůrci. Bez prodeje koncesí budeme dluh za rychlou výstavbu dálnic splácet příliš dlouho a draze, kontruje vláda.

Miliardové břemeno

V letech 2000 až 2009 Chorvaté investovali na 5,8 miliardy eur do stavby dálnic v délce 1017 kilometrů. Chtěli tak především povzbudit cestovní ruch, který se na tvorbě HDP země podílí až z pětiny.

Na stavbu dálnic si Chorvaté museli půjčit. V následujících letech však na zemi silně dopadla ekonomická krize a nyní se již šestým rokem země potácí v recesi.

I proto hledá vláda cesty, jak zbavit dluhu státní společnosti Hrvatske autoceste (Chorvatské dálnice) a Autocesta Rijeka-Zagreb (Dálnice Rijeka-Záhřeb), jež se na výstavbě dálniční sítě a jejich správě podílejí. Výše dluhu přesahuje nyní čtyři miliardy eur, tedy v přepočtu 110 miliard korun.

Chorvatská vláda vytvořila komisi, která přišla s plánem nazvaným "monetizacija". Ten spočívá v tom, že Chorvaté vydají koncese na pronájem dálniční sítě na 25 až 30 let, což by do státní kasy mohlo velmi rychle přinést 2,5 až 3,2 miliardy eur. Vláda tvrdí, že bude lepší dálnice takto privatizovat a splatit velkou část dluhů hned než je splácet postupně a čelit tak růstu úroků. Pokud by například vláda chtěla tyto úvěry splácet příštích 25 let, tak by místo zmíněných čtyř miliard musela zaplatit osm miliard eur.

"Já jsem pro prodej koncesí," řekl hlavní ekonom Splitské banky Zdeslav Šantić. "Vláda navíc není schopná kontrolovat dluh. A to kvůli absenci hospodářského růstu, nepříznivému demografickému vývoji a také kvůli nedostatku strukturálních reforem." Státní společnost Hrvatske autoceste pak podle něj navíc trápí přezaměstnanost a příliš vysoké provozní náklady.

"Dálnice nedáme"

Odpůrci vládního plánu se obávají, že privatizace povede nejen ke zvýšení dálničních poplatků, ale i k propouštění. Tvrdí, že Záhřeb by mohl dluh refinancovat či vydat státní dluhopisy, které by si mohla koupit i veřejnost.

Minulý týden předali předsedovi chorvatského parlamentu Josipu Lekovi krabice s 530 tisíci podpisy, které nasbíraly stovky dobrovolníků. Doufají, že vláda jim vyjde vstříc a referendum vyhlásí. To by se mohlo konat společně s prezidentskými volbami už příští rok v lednu. Podle průzkumu agentury Promocija by 80 procent hlasovalo proti privatizaci, zatímco pro jen 16 procent. Vláda ale s referendem nesouhlasí a v této záležitosti se ještě chce obrátit na Ústavní soud, který by ho mohl zablokovat.

Související