Čeští osmáci a žáci odpovídajících ročníků víceletých gymnázií byli nejlepší v mezinárodním testování počítačové a informační gramotnosti ICILS 2013, kterého se zúčastnilo devatenáct zemí. O výsledcích informoval ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Za nimi skončili jejich vrstevníci z kanadské provincie Ontario, třetí byli Australané.
"Jsem potěšen, že čeští žáci obstáli. Je to možná poprvé v historii, kdy Česká republika porazila úplně všechny," uvedl Chládek.
Česko mělo nejvyšší počet žáků ve druhé nejvyšší ze čtyř úrovní obtížnosti, naopak nejméně z testovaných dětí nedosáhlo ani nejnižší požadované úrovně znalostí, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. V nejvyšší úrovni podle Zatloukala dosáhli Češi srovnatelných výsledků s ostatními testovanými zeměmi.
Mezi ty patřilo například Polsko, Slovensko a Německo, dále Hongkong, Thajsko nebo Rusko.
Mezinárodní studie ICILS vymezuje počítačovou a informační gramotnost jako "rozsáhlý soubor zobecnitelných a přenosných znalostí a dovedností, které lze využít k vyhledávání, vytváření, zpracovávání a sdílení informací za účelem fungování jedince doma, ve škole, na pracovišti a ve společnosti".
Ukládání souborů i vytváření letáků
Žáci museli zvládnout tři typy úlohy na různých úrovních obtížnosti. Někdy stačilo, aby dokázali stáhnout soubor a uložit ho pod určitým názvem, jindy museli zjistit, která z informací obsažených v příspěvcích na diskusním fóru je nejpřesnější. Také v malování kreslili návrh zahrady podle zadání z e-mailu nebo vytvářeli leták.
Ústřední školní inspektor vidí za úspěchem český žáků mimo jiné to, že dokázali porozumět textovému zadání úloh. "Je zřejmé, že museli velmi dobře pracovat s textem," řekl Zatloukal.
Vedle plnění úloh studenti vyplňovali dotazníky. Jejich prostřednictvím se zjišťovalo, jaký vliv měla na výsledek samotná škola, protože děti s počítači nepracují jen během vyučování. Z odpovědí žáků vyplynulo, že se ve škole naučili především vyhledávat informace, prezentovat je před ostatními prostřednictvím počítače a posoudit jejich použitelnost pro školní práci.
Naopak samostatně nebo v rodině se častěji naučili například měnit nastavení počítače nebo pracovat v počítačové síti. Chlapci jsou samouci častěji než dívky.
Součástí testování bylo doporučení pro zúčastněné země. Podle ministra Chládka jde v případě Česka například o další zavádění informačních technologií do výuky, aby prostupovala všemi předměty. Tento cíl je zmíněn také v ministerské Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, kterou minulý týden schválila vláda.
Stejný postoj zastává Česká školní inspekce. "Doporučovali bychom revizi rámcových vzdělávacích plánů informačních a komunikačních technologií, aby se promítly i do dalších vzdělávacích oborů. Je potřeba je využívat i v dalších předmětech, kde se výrazně zefektivňuje výuka," uvedl Zatloukal.
Podle Chládka a Zatloukala také potřeba se zaměřit na vzdělávání pedagogů v této oblasti, aby mohli lépe předávat znalosti dětem.
Stejně jako v ostatních zemích byly úspěšnější dívky, ale v tuzemsku byl genderový rozdíl nejmenší. Lepších výsledků dosahovali žáci víceletých gymnázií. Zatímco na ZŠ byl průměr 546 bodů, na gymnáziích 604 bodů. Celkově Česká republika dosáhla průměru 553 bodů. V České republice se do testování zapojilo 3200 žáků ze 170 škol. Dotazníky vyplňovaly i více než dvě tisícovky učitelů.
