V Praze na budově IPS byl neon, jenž i ve tmě celému náměstí Kubánské revoluce a přilehlým ulicím vypaloval cejch "Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak!". "Příjmení, které jsem zdědil, se mému okolí, asi zcela zákonitě, jevilo být právě takovým nápisem," vzpomíná politolog Michael Romancov na své dětství před listopadem 1989.

"Poprvé jsem narazil zcela nevědomky. Velmi brzy jsem se naučil mluvit, a díky dědovi i rusky. Přeplněná tramvaj v srpnu 1971 opravdu nebyla vhodným prostředím na promluvu v ruštině, byť z úst tehdy ještě ne dvouletého dítěte. Máma prý byla ráda, že nás, podotýkám na zastávce, z tramvaje jen vyhodili a že kočárek, mě i sebe mohla domů dopravit pěšky. Tehdy jsem se začal učit, že ne všechno z toho, co se říká doma, se může říkat i venku, a to včetně volby jazyka," píše Romancov.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.